Hlavní obsah
Karel Aster Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Zemřel poslední baťovec, který bránil Filipíny před japonskou agresí

Na Floridě v neděli místního času zemřel v 97 letech Karel Aster, který byl posledním žijícím baťovcem, jenž bránil v prosinci 1941 Filipíny proti japonské agresi. Uvedlo to české velvyslanectví na Filipínách s odvoláním na Asterovu vnučku Jenny Ellis Murrayovou.

Karel Aster Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile
Zemřel poslední baťovec, který bránil Filipíny před japonskou agresí

„Do nebe se dnes dostal úžasný člověk. Byl mladý 97 let. Budou ho velmi postrádat všichni, co měli to štěstí znát ho,“ uvedla Murrayová v prohlášení ke smrti svého dědečka.

Aster byl jedním ze čtrnácti Čechů, kteří dobrovolně vstoupili do americké armády (Filipíny byly v té době pod správou USA) v listopadu 1941 a zemi bránili proti japonskému útoku. Filipíny byly napadeny Japonci ve stejný den jako Pearl Harbor - kvůli časovému posunu se psal ale už 8. prosinec 1941.

Podobně jako další Češi byl Aster zaměstnán u firmy Baťa, která od roku 1934 vyvážela do země boty. Továrna byla založena zřejmě v únoru 1941 ovšem pod jménem Gerbec-Hrdina Co. Ltd., protože mateřský podnik už kontrolovali po vyhlášení protektorátu Němci. Aster působil jako nákupčí a vedoucí obchodu.

Karel Aster

Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Všech čtrnáct Čechů padlo do japonského zajetí, sedm z nich ale peklo v lágrech nebo nálety na japonské transportní lodě nepřežilo. Po osvobození popsal Aster v dlouhém dopisu rodičům z listopadu 1945 nejen působení v armádě, ale také hrůzy zajetí. „Když vypukla válka s Japonskem v roce 1941, všichni Češi jsme se dobrovolně přihlásili a 30. prosince, když Japonci byli před branami Manily, byli jsme povoláni a jeli jsme na Bataan – jižní cíp ostrova Luzon... Tam se stáhlo USA vojsko před obrovskými přesilami Japonců... Čechů nás na Bataan jelo 14 a z toho bylo pět baťovců… V mojí skupině byli samí baťovci,“ popsal.

Jak připomíná Jan Vytopil z české ambasády na Filipínách, který se problematikou zabývá, v srpnu 1943 byl Aster spolu s Leo Hermannem a Otto Hiršem poslán do Las Pinas u Manily na stavbu letiště. Počátek října ho s dalšími 2000 zajatci odvezli lodí přes Hongkong na japonskou Formosu (dnes Tchaj-wan) do tábora Širakawa.

Většina Čechů zahynula na těchto lodích. Astera s Hirschem a Hermanem ale čekala mezi lednem a březnem 1945 další cesta na ostrov Kjúšú do uhelných dolů nedaleko Nagasaki. Leo Hermann útrapy v dolech nepřežil, avšak Hirsch s Asterem se tam 22. srpna 1945 dočkali osvobození.

„Podmínky byly tak strašné, že je pro mě těžké, je popsat. Nezacházeli s námi jako s lidmi. Jediná věc, která nám pomáhala přežít, byl pud sebezáchovy. Ukazuje to, že člověk může vydržet více než většina zvířat,“ napsal v dopise po válce.

Medaile Karla Astera

Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Češi byli jediným etnikem, které hromadně vstoupilo do řad americké armády na Filipínách. Kromě zaměstnanců firmy Baťa tam vstoupili i diplomaté zastupitelského úřadu.

Aster dostal několik vyznamenání, mimo jiné filipínskou Medaili vítězství a Medaili obrany.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků