Hlavní obsah

Zemřel poslední baťovec, který bránil Filipíny před japonskou agresí

Novinky, Alex Švamberk
Manila

Na Floridě v neděli místního času zemřel v 97 letech Karel Aster, který byl posledním žijícím baťovcem, jenž bránil v prosinci 1941 Filipíny proti japonské agresi. Uvedlo to české velvyslanectví na Filipínách s odvoláním na Asterovu vnučku Jenny Ellis Murrayovou.

Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Karel Aster

Článek

„Do nebe se dnes dostal úžasný člověk. Byl mladý 97 let. Budou ho velmi postrádat všichni, co měli to štěstí znát ho,“ uvedla Murrayová v prohlášení ke smrti svého dědečka.

Aster byl jedním ze čtrnácti Čechů, kteří dobrovolně vstoupili do americké armády (Filipíny byly v té době pod správou USA) v listopadu 1941 a zemi bránili proti japonskému útoku. Filipíny byly napadeny Japonci ve stejný den jako Pearl Harbor - kvůli časovému posunu se psal ale už 8. prosinec 1941.

Podobně jako další Češi byl Aster zaměstnán u firmy Baťa, která od roku 1934 vyvážela do země boty. Továrna byla založena zřejmě v únoru 1941 ovšem pod jménem Gerbec-Hrdina Co. Ltd., protože mateřský podnik už kontrolovali po vyhlášení protektorátu Němci. Aster působil jako nákupčí a vedoucí obchodu.

Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Karel Aster

Všech čtrnáct Čechů padlo do japonského zajetí, sedm z nich ale peklo v lágrech nebo nálety na japonské transportní lodě nepřežilo. Po osvobození popsal Aster v dlouhém dopisu rodičům z listopadu 1945 nejen působení v armádě, ale také hrůzy zajetí. „Když vypukla válka s Japonskem v roce 1941, všichni Češi jsme se dobrovolně přihlásili a 30. prosince, když Japonci byli před branami Manily, byli jsme povoláni a jeli jsme na Bataan – jižní cíp ostrova Luzon... Tam se stáhlo USA vojsko před obrovskými přesilami Japonců... Čechů nás na Bataan jelo 14 a z toho bylo pět baťovců… V mojí skupině byli samí baťovci,“ popsal.

Jak připomíná Jan Vytopil z české ambasády na Filipínách, který se problematikou zabývá, v srpnu 1943 byl Aster spolu s Leo Hermannem a Otto Hiršem poslán do Las Pinas u Manily na stavbu letiště. Počátek října ho s dalšími 2000 zajatci odvezli lodí přes Hongkong na japonskou Formosu (dnes Tchaj-wan) do tábora Širakawa.

Většina Čechů zahynula na těchto lodích. Astera s Hirschem a Hermanem ale čekala mezi lednem a březnem 1945 další cesta na ostrov Kjúšú do uhelných dolů nedaleko Nagasaki. Leo Hermann útrapy v dolech nepřežil, avšak Hirsch s Asterem se tam 22. srpna 1945 dočkali osvobození.

„Podmínky byly tak strašné, že je pro mě těžké, je popsat. Nezacházeli s námi jako s lidmi. Jediná věc, která nám pomáhala přežít, byl pud sebezáchovy. Ukazuje to, že člověk může vydržet více než většina zvířat,“ napsal v dopise po válce.

Foto: Velvyslanectví České republiky v Manile

Medaile Karla Astera

Češi byli jediným etnikem, které hromadně vstoupilo do řad americké armády na Filipínách. Kromě zaměstnanců firmy Baťa tam vstoupili i diplomaté zastupitelského úřadu.

Aster dostal několik vyznamenání, mimo jiné filipínskou Medaili vítězství a Medaili obrany.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám