Článek
Původně měly ze země odejít všechny bojové jednotky do roku 2014 a v Afghánistánu měli působit jen poradci a jednotky zajišťující výcvik afghánské armády a policie. Pak se objevily plány, že v zemi zůstane malá, ani ne tisícičlenná protiteroristická jednotka, která by se zaměřila na sledování a boj proti Al-Káidě, ale zřejmě i proti dalším teroristickým uskupením, jako je síť Hakkání napojená na Pákistán, pákistánské hnutí Laškare tajjaba, které je aktivní v Kašmíru a stálo za útokem v Bombaji, či Islamistické hnutí Uzbekistánu.
Trosky mikrobusu u benzínové pumpy
Spojené státy a Afghánistán začaly 15. listopadu vyjednávat o podmínkách, za jakých budou americké jednotky moci v zemi zůstat. Panuje shoda, že by tam Američané neměli mít vlastní stálé základny, ale v ostatních otázkách se obě strany rozcházejí. Američané například zcela odmítají požadavek afghánského prezidenta Hamída Karzáího, aby americké vojáky mohly v případě jejich provinění soudit afghánské tribunály.
Generál John Allen, který velí koaličním vojskům v Afghánistánu.
Allen ale míní ponechat značné síly až do konce podzimu 2013, tedy až do konce sezóny bojů. Podle dvou jeho poradců může jít až o 60 000 mužů. Je to však více, než by si přál Bílý dům jak z hlediska nákladů, tak kvůli tomu, že válka v Afghánistánu je stále méně populární.
Zatímco demokraté jsou pro rychlejší stažení, republikáni namítají, že by to mohlo ohrozit tvrdě vybojovaná vítězství. Podle některých expertů by i po termínu odchodu mělo v zemi zůstat asi 30 000 lidí, neboť s menším počtem by nebylo možné plnit všechny úkoly. Afghánské ozbrojené síly nemají skoro žádné letectvo, jejich logistika je špatná a nejsou ani schopné se efektivně a rychle postarat o zraněné.
Otázkou je ale, co budou sami Afghánci chtít a jak budou případně ochotny pomoci další země NATO působící v silách ISAF. Zatím země NATO počítají s tím, že budou cvičit afghánské vojenské a policejní síly a zřejmě budou i aktivně pomáhat afghánským speciálním silám při zásazích.