Článek
„Odhad jaderného arzenálu Severní Koreje se pohybuje mezi 20 a 60 bombami se schopností vyrábět šest nových každý rok,“ uvedla ve zprávě americká armáda. V textu zmínila, že existují i odhady, že by si severokorejský režim mohl do konce roku opatřit až sto náloží. Zpráva americké armády odpovídá duchu tajné zprávy nezávislé expertní skupiny OSN monitorující dopad sankcí na KLDR.
Ve zprávě OSN podle listu The Daily Telegraph stojí: „Korejská lidově demokratická republika pokračuje ve svém jaderném programu včetně produkce vysoce obohaceného uranu a stavby experimentálního lehkovodního reaktoru. Členské země jsou přesvědčeny, že KLDR pokračuje i v produkci jaderných zbraní.“
U severokorejského jaderného reaktoru v Jongbjonu jsou dvě podzemní zařízení
Zmenšené hlavice
Několik zemí je navíc přesvědčeno, že se KLDR už podařilo zmenšit jaderné nálože tak, že je lze použít v hlavicích balistických raket. Severní Korea sice od září 2017 neprovedla žádnou jadernou zkoušku, ale má podle expertů dostatečné schopnosti, aby nálože dokázala zmenšit.
Profesor Vipin Narang z Massachusettského technologického institutu (MIT), který se specializuje na šíření jaderných zbraní, dodal, že nejde o miniaturizované nálože pro nasazení na frontě v dělostřeleckých granátech, ale o jednodušší kompaktní hlavice, které umožňují jaderné nálože použít v hlavicích balistických raket.
Pak by balistická raketa Hwasong-15, která je schopna dosáhnout území USA, představovala skutečnou hrozbu.
Severní Korea by v případě konfliktu s Jihem zřejmě vedla válku na dvou frontách. Početné konvenční síly by mohly překročit demilitarizovanou zónu a zaútočit na Korejskou republiku za použití chemických a biologických zbraní, zatímco mezikontinentální rakety by byly určeny k útokům na americké cíle na Havaji, Aljašce nebo Guamu, ale možná i na pobřeží Kalifornie. Severokorejské speciální síly by přitom prováděly tajné podvratné operace na jihu Jižní Koreje, uvedl list The Korea Herald.
V Pchjongjangu budují novou podzemní továrnu na rakety
Strach Pchjongjangu podnítil osud Kaddáfího
Zpráva americké armády také vysvětluje, proč Pchjongjang jaderné zbraně vyvíjí: „Severní Korea usilovala o jaderné zbraně, protože její vůdcové se domnívají, že hrozba jaderného útoku by zabránila dalším zemím uvažovat o změně režimu.“ Americká armáda tedy akceptuje tvrzení vedení Severní Koreje, které je přesvědčeno, že jen jaderné zbraně mohou zemi uchránit před útokem.
Zpráva zmiňuje, že předseda Kim Čong-un byl svědkem osudu libyjského plukovníka Muammara Kaddáfího a „nechce, aby se něco podobného stalo v Severní Koreji“. Kaddáfí se po americké invazi do Iráku vzdal vývoje zbraní hromadného ničení, což Západ ocenil, ale za arabského jara podpořil vzbouřence, kteří ho svrhli a jeho samotného zavraždili, a země je od té doby rozdělená a zmítaná chaosem. Ve zprávě přímo stojí: „Vnější síly intervenovaly v Libyi, když začala v roce 2011 v zemi revolta.“
Kaddáfího zajali ještě živého, pak ho zřejmě zlynčovali a zastřelili
Ohromný chemický arzenál
Zpráva také odhaduje množství chemických zbraní, které má KLDR k dispozici. Má jít „o 2500 až 5000 tun chemikálií asi dvaceti různých druhů“, což činí ze Severní Koreje zemi s třetím největším chemickým arzenálem na světě. Zpráva zmiňuje, že je „velmi pravděpodobné“, že by severokorejská armáda v případě konfliktu „použila chemické dělostřelecké granáty“.
Upozorňuje také, že Pchjongjang prováděl výzkum na poli biologických zbraní a „pravděpodobně má antrax a neštovice pro vojenské užití v hlavicích“, které by mohla poslat do Jižní Koreje, Japonska a USA. „Jediný kilogram antraxu by mohl zabít až 50 000 obyvatel Soulu,“ uvedla zpráva.
Zpráva také upozornila na aktivity KLDR v kyberprostoru, její jednotka pro kybernetický boj známá jako Byro 121 má přes 6000 hackerů, z nichž většina operuje v cizích zemích, mimo jiné v Bělorusku, Číně, Indii, Malajsii a v Rusku. „Severní Korea může s úspěchem provádět invazivní počítačové útoky z bezpečí vlastního území. Má schopnost dosáhnout cílových počítačů kdekoli na světě, jsou-li připojené k internetu,“ uvedla americká armáda.
Upozorňuje, že by se terčem útoku mohly stát i vojenské počítačové sítě, a podle některých expertů by Soul měl učinit protiopatření. Analytik korporace RAND pro obranu Bruce Bennett řekl stanici Radio Free Asia, že by se severokorejští hackeři mohli dostat i do sítě jihokorejských radarů a na úvod konfliktu je vyřadit z provozu, takže by jihokorejské ozbrojené síly nemohly podniknout adekvátní obranné kroky.