Hlavní obsah

Pentagon bije na poplach: Čína bude mít do roku 2030 nejméně tisíc jaderných hlavic

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington

Čína bude mít podle odhadů Pentagonu do roku 2030 nejméně tisíc jaderných hlavic, což je výrazně více, než americké ministerstvo obrany odhadovalo ještě loni. Plyne to z pravidelné každoroční zprávy Pentagonu o vojenském a bezpečnostním vývoji týkajícím se Čínské lidové republiky. Čína navíc mění podle amerického náčelníka štábu Aarka Milleyho i podobu válčení.

Foto: Reuters

Čínská armáda už nestaví na množství vojáků

Článek

Zpráva zveřejněná ve středu uvádí, že Čína bude zřejmě mít do roku 2027 700 operačně použitelných jaderných hlavic. Do roku 2030 jich bude mít tisíc nebo možná i více. Ještě vloni Pentagon takové množství neodhadoval.

Podle zprávy Čína rozvíjí všechny složky jaderné triády, tvořené balistickými raketami s jadernými hlavicemi vypouštěnými ze země, balistickými raketami s jadernými hlavicemi vypouštěnými z ponorek a strategickými jadernými bombardéry. Současně ČLR rozvíjí i své vzdušné, námořní a kosmické síly. To jí poskytne v roce 2027 široké spektrum útočných zbraní, které by se mohly použít pro útok nebo jako donucovací prostředek při tlaku na Tchaj-wan.

Útok na Tchaj-wan může začít jako hybridní konflikt na Donbasu

Svět

Čína podle zprávy dosáhla značného pokroku také ve vesmíru i v rozvoji umělé inteligence a v boji v kyberprostoru. V létě podnikla test hypersonické střely ve vesmíru.

Její schopnosti boje v kyberprostoru nikdy dříve nebyly na takové úrovni jako dnes, uvedl ředidel Národní bezpečností agentury Paul Nakasone na Aspenském bezpečnostním fóru. „Toto není Sovětský svaz, za kterého jsem vyrůstal, to je národní stát, který používá odlišnou kalkulaci rizika,“ upozornil.

Čínská hypersonická střela vyvolává obavy, oblétla Zemi

Svět

Hrozba pro Tchaj-wan

Další vysoký představitel americké obrany poukázal na to, že Čína rozvíjí řadu možností vojenských akcí proti Tchaj-wanu včetně obojživelné vyloďovací operace: „Mohli by podniknout vzdušné i raketové a kybernetické útoky, mohli by, jak víte, zabrat jiné ostrovy (patřící k Tchaj-wanu) a ne hned celý Tchaj-wan.“

Náčelník štábu Mark Milley uvedl, že to neznamená, že útok přijde na Tchaj-wan hned. Do dvou let se podle něj nečeká. Zmínil však, jak moc se čínské ozbrojené síly proměnily: „Před čtyřiceti lety neměli žádné satelity - podívejte se na to, co mají dnes. Neměli mezikontinentální balistické rakety - a co mají dnes,“ řekl Milley na fóru.

Změna charakteru války

„Jsme svědky jednoho z největších posunů globálních geostrategických sil, jaké kdy svět viděl. Děje se to v rámci toho, co bych nazval operačním prostorem, kdy se mění charakter války. Je to základní změna podoby války,” dodal Milley..

Podle zprávy je pro Čínu klíčový rok 2027, kdy by měly být schopnosti čínské Lidové osvobozenecké armády „zasíťovány do systému, který je označován jako inteligentizace válčení.“

Proti Číně nemáme šanci. Západ v technologiích prohrává, popsal šéf IT, který opustil Pentagon

Amerika

Podle Číny má jít o další krok ve vývoji zbraní po mechanizaci a informatizaci, kdy se počítá se změnou v kognitivním prostoru.

„Pokud by dosáhli tohoto cíle do roku 2027, poskytlo by jim to vojenské schopnosti zásahu na Tchaj-wanu,“ uvedl nejmenovaný představitel obrany pro server Defence One.

Reklama

Výběr článků

Načítám