Hlavní obsah

Nejméně 20 lidí zabil freon při havárii ruské jaderné ponorky

• Aktualizováno

Nejméně dvacet lidí zahynulo a dalších 21 bylo zraněno při nehodě během námořního cvičení na ruské atomové ponorce, která je údajně součástí tichomořské flotily. Reaktor prý nebyl zasažen a funguje normálně. Dvacet lidí zabil plyn freon při mylném spuštění hasícího systému. S odvoláním na vyšetřovatele to oznámily ruské agentury.

Foto: Archív, Právo

Článek

"Více než dvacet lidí zahynulo 8. listopadu během námořních zkoušek, když se náhodně spustilo hasicí zařízení na jaderné ponorce tichomořské flotily," řekl mluvčí ruského námořnictva Igor Dygalo. Podle něj jsou mezi oběťmi údržbáři a lodní mechanici.

Dygalo podle agentury Itar-Tass řekl, že ponorka není poškozena. „Beru na svoji zodpovědnost, že reaktor pracuje normálně a radiace není nebezpečná,“ uvedl.

Přehled známých větších nehod ruských (sovětských) jaderných ponorek od 60. let:
4. července 1961Kapitán a sedm členů posádky zahynulo při úniku radiace z prasklého potrubí v jedné z prvních sovětských jaderných ponorek K-19.
8. října 1967Při požáru na sovětské jaderné ponorce K-3 "Leninský Komsomol" zahynulo 39 osob.
8.-10. března 1968Ponorka K-219 se třemi jadernými raketami na palubě se potopila severozápadně od Havajských ostrovů: přes 70 lidí se utopilo.
24. června 1983Jaderná ponorka K-429 se potopila u pobřeží Kamčatky: 16 mrtvých.
10. srpna 1985Výbuch při výměně paliva na jaderné ponorce v loděnici v zálivu Čažma na Dálném východě. Záření, které v epicentru výbuchu dosáhlo 90000 rentgenů za hodinu, zamořilo široké okolí. Ihned zahynulo deset osob, později zemřely na následky ozáření další desítky lidí.
7. dubna 1989Požár na ponorce "Komsomolec", která se potopila se dvěma jadernými torpédy na palubě v mezinárodních vodách v Norském moři. Ze 69 členů posádky jich zahynulo 42.
14. srpna 2000V Barentsově moři se potopila jaderná ponorka Kursk, všech 118 členů posádky zahynulo.
14. listopadu 2004Jeden námořník přišel o život následkem výbuchu na palubě jaderné ponorky K-223 v přístavu Viljučinsk na Kamčatce. Příčinou exploze bylo poškození potrubí v zařízení, které zajišťovalo tlak v nádrži pitné vody.

Velitel ruského námořnictva admirál Vladimir Vysockij zastavil zkoušky a že ponorka směřuje na dočasnou základnu. Torpédoborec Admirál Tribuc a záchranné plavidlo Sayany doprovází ponorku.

Mluvčí námořnictva neuvedl jméno ponorky ani oblast, kde k nehodě došlo. Později bylo oznámeno, že ponorka se pohybovala v Japonském moři Podle mluvčího bylo na palubě během cvičení 208 lidí, z toho 81 námořníků, zbytek byli mechanici z loděnic, kde bylo plavidlo postaveno.

Agentura Reuters cituje zdroj Amurských loděnic, podle kterého se nehoda stala na palubě útočné ponorky Něrpa (Tuleň), která patří do modernizované třídy Projekt 971 Ščuka-B (Štika). NATO řadí tento typ ponorek označuje kódovým názvem Akula II. Teprve minulý týden prý absolvovala první ponor a do výzbroje vojenského námořnictva měla být plně zařazena koncem roku.

Podle ruského námořnictva bylo 21 zraněných členů posádky evakuováno na palubu torpédoborce. Nejhorší nehoda se v Rusku stala v srpnu roku 2000, kdy ztroskotala jaderná ponorka Kursk. Všech 118 členů posádky tehdy přišlo o život.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám