Článek
Abyi Ahmed označil stávající vojenskou operaci za pořádkovou operaci, jež má za cíl „nastolit vládu práva“. Ve středu ráno uvedl v prohlášení, že „by mezinárodní společenství mělo zůstat stranou, dokud je etiopská vláda nepožádá o asistenci“.
„Ceníme si dobře míněných obav našich přátel, ale jakékoli vměšování do našich vnitřních záležitostí odmítáme,” uvedla podle agentury AP premiérova kancelář.
V úterý se bojům v Tigraji věnovala Rada bezpečnosti OSN, která ale nepřišla s žádnou rezolucí, protože africké země žádaly o více času na diplomacii pro Africkou unii.
Napětí v Tigraji přerostlo v násilí
Boje v Tigraji trvají od 4. listopadu. O pět dní později došlo k masakru stovek lidí v tigrajském městě Mai-Kadra. Mladí Tigrajci tam údajně pozabíjeli příslušníky jiných etnik. Etiopská komise pro lidská práva to označila za masakr. Zdokumentovala ho i organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International, která shromáždila řadu fotografií a dalších důkazů.
Konflikt mezi etiopskou vládou a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) má etnické i politické pozadí. Menšinoví Tigrajové po desetiletí kontrolovali etiopský politický i bezpečnostní aparát. Vliv ztrácejí od 2. dubna 2018, kdy se vlády ujal premiér Abiy Ahmed, který patří k Oromům, kteří byli dlouho utlačováni.
Etiopie vyhlásila výjimečný stav kvůli protestům Oromů
Letos v říjnu se TPLF odmítla dál podřizovat vládě, protože odložila volby, i když do 6. října měla být předána moc z rukou prozatímní vlády do nově zvolené. Situace se vyostřila, když 13. listopadu etiopský parlament jmenoval nového prezidenta Tigraje den poté, co byl tigrajský prezident Debretsion Gebremichael, zvolený v září, zbaven imunity, aby mohl být stíhán. Gebremichael je předsedou Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF).
Vláda Abiye Ahmeda ale tvrdí, že konflikt zažehl útok na armádní velitelství v Tigrajské oblasti, který měla údajně podniknout TPLF.
Zprávy z bojiště jsou kusé a neověřitelné, není tak jasné, zda Tigrajci skutečně zničili jednu mechanizovanou divizi etiopské armády.
Paradoxem je, že Abyi Ahmed získal v roce 2019 Nobelovu cenu za mír, když se mu podařilo ukončit spory mezi Etiopií a Eritreou. Ve své zemi uskutečnil politické a ekonomické reformy a v nové vládě výrazně zvýšil počet žen.
Nobelovu cenu míru dostal etiopský premiér
Konflikt destabilizuje východ Afriky
Konflikt v Etiopii má vliv i na sousední státy nestabilního regionu, připomíná Reuters. Tigrajci vypálili rakety na sousední Eritreu a Etiopie kvůli bojům stahuje vojáky z mírových misí v Somálsku a Jižním Súdánu.
V Somálsku muselo složit zbraně několik stovek tigrajských vojáků nasazených v mírových jednotkách Africké unie, které bojují proti milici Aš-Šabáb napojené na Al-Káidu. Tři vojáci z tigrajského etnika byli také staženi z mírových jednotek OSN v Jižním Súdánu. OSN upozornilo, že přestože za operace a pohyby asi dvoutisícového vojska v Jižním Súdánu zodpovídá Etiopie, diskriminace na základě národnosti by mohla být porušením mezinárodního práva.