Čínský prezident přivezl do USA pochyby kolem dolaru

„Nynější mezinárodní měnový systém je produktem minulosti “, řekl před cestou Chu v odpovědích listu Wall Street Journal (WSJ) a The Washington Post. Vyzval k vytvoření mezinárodního finančního systému, který bude „spravedlivější, přesnější, všeobecný a dobře řízený“.

Neodpověděl na tři otázky ze sedmi – o vězněném nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi, rostoucí námořní síle Pekingu a o stížnostech na údajné kyberútoky z Číny.
Odpovědi čínské jedničky podle amerických médií odrážejí nové sebevědomí Číny, která v posledních letech mimořádně posílila a z globální světové krize vyšla relativně beze šrámu.

„Peking se obává, že volná americká měnová politika nejen živí inflaci, ale že i podkope hodnotu čínských dolarových rezerv, jež dosáhly na konci loňského roku 2,85 biliónu dolarů,“ poznamenal WSJ.

Tento „dárek z Pekingu“ poodkrývá delikátnost nynější situace ve vztazích sebevědomé a prosperují Číny a úřadující supervelmoci – Spojených států, jež jsou v ekonomické rekonvalescenci.

Křehkou důvěru mezi Washingtonem a Pekingem zatěžují ale i další problémy – obchodní bariéry, Tchaj-wan, Tibet, režim nešíření jaderných zbraní i lidská práva. Přes to všechno se však nyní zdá, že obě strany si uvědomují potřebu dát vzájemným kontaktům nový náboj. To byl ostatně i smysl návštěvy šéfa Pentagonu Roberta Gatese minulý týden v Číně, kde stvrdil obnovení vojenského dialogu. Cíl je jasný: zlepšit atmosféru vztahů.

To ostatně odrážejí i protokolární záležitosti: prezident Barack Obama například chystá pro Chu Ťin-tchaa v Bílém domě státní recepci, privilegium vyhrazené obvykle jen nejbližším spojencům a přátelům USA.

Jak upozornil The Guardian, Obama od chvíle, kdy nastoupil v lednu 2009 do Bílého domu, stáčel kormidlo zahraniční politiky USA tak, aby se Asie obecně a Čína obzvlášť staly její hlavní prioritou. „Je to poprvé v historii USA, kdy Washington považuje Asii za důležitější než Evropu. Tím uznává sílící vliv Pekingu v Pacifiku a ve světě vůbec,“ shrnul britský list.

Státní recepce, kterou Obama chystá na středu, bude v případě Chua vůbec první. Je to pocta, kterou mu Obamův předchůdce George W. Bush při jeho návštěvě Bílého domu v roce 2006 odepřel: nabídl mu jen oficiální oběd. Tehdy navíc aktivistka sekty Fa-lun-kung, jež je v Číně pronásledována, narušila společné vystoupení Bushe s Chuem, do jejichž blízkosti pod falešnou identitou novinářky pronikla. A aby malérů nebylo málo, protokolář omylem ohlásil, že hostovi zahrají „hymnu Čínské republiky“, což je ovšem formální název ostrovního Tchaj-wanu.

Tentokrát se obě strany v předvečer velké návštěvy velmi snažily nečeřit vody. Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová označila americko-čínské vztahy za „nejdůležitější bilaterální vztah na světě“. Obě země jsou podle jejích slov na stejné lodi: buď budou veslovat stejným směrem, anebo způsobí velký chaos, na nějž doplatí ostatní.

Jednu představu však rozptýlila. V posledních měsících si oba státy uvědomily, že ani USA, ani Čína nevidí dostatečný společný prostor, aby k řešení světových problémů mohly ustavit skupinu G2. „Žádná taková věc jako G2 neexistuje. Obě země to odmítají,“ zdůraznila Clintonová.

Od Chuovy návštěvy v USA se neočekávají velké dohody. Schůzka má prý význam sama o sobě. „Nedávné spory činí summit ještě důležitější než kdy předtím,“ prohlásil Š´ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na Lidové univerzitě v Pekingu. „Podíváte-li se na vztahy v uplynulém roce, jakýkoli pokrok bude významný.“

Úspěšná návštěva pomůže Chuovi zlepšit i jeho domácí profil. Příští rok se má jako prezident a šéf strany loučit a určitě dohlédne na to, aby dračí trůn převzali jeho stoupenci. „Pokud Chu předvede, že dokáže zvládnout USA, a ukáže, že Washington Čínu náležitě respektuje, pomůže mu to legalizovat jeho dědictví,“ předeslal sinolog Steve Stang z Oxfordské univerzity.

Zbývá jen vyčkat, jaký marketingový tah vymyslí organizátoři návštěvy. Když architekt čínských hospodářských reforem Teng Siaopching navštívil krátce po navázání diplomatických vztahů v roce 1979 texaský Houston, nasadil si kovbojský klobouk. To se Američanům moc líbilo.