Naopak diplomatické řešení napjatých vztahů mezi Pchjongjangem a Tokiem upřednostňuje 39,4 procenta Japonců oslovených v pátečním průzkumu.

Ukázalo se tak, že se občané země vycházejícího slunce ztotožňují s dohodou premiéra Šinza Abeho s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o vyvinutí maximálního možného tlaku na severokorejský režim s cílem odradit ho od dalšího pokračování v jaderném a raketovém programu. Lídři obou zemí se na společném postupu dohodli 6. listopadu v Tokiu.

Japonští vojáci

Japonští vojáci

FOTO: Profimedia.cz

To, že se Japonci přiklánění k použití síly neznamená, že by neměli strach. Obavy z války přiznalo 52,8 procenta respondentů a velký strach projevilo 15,4 procenta Japonců. Naopak nebojácnost hlásí 21,1 procenta oslovených a k velkému odhodlání řešit konflikt silou se přihlásilo 5,6 procenta obyvatel země vycházejícího slunce.

Jednání ve slepé uličce

Příčinou krize na Korejském poloostrově je severokorejský jaderný program. Americký prezident Donald Trump se nechal opakovaně slyšet, že Spojené státy nepřipustí, aby se režim Kim Čong-una vyzbrojil jaderným arzenálem a stejné rétoriky se drží i američtí spojenci v regionu - Jižní Korea a Japonsko.

Trumpova podmínka pro další jednání, aby KLDR zastavila jaderný program, ale zatím vyjednávání blokuje. Protože Kim Čong-un chápe jaderný arzenál jako pojistku proti svržení svého režimu. Hlavice, které je možné umístit na balistické střely, už navíc nejspíš má, nebo k nim má velmi blízko.