„Abychom zajistili bezpečnost našich kolegů, kteří se vracejí do Tripolisu, budeme mít ochranný útvar složený v podstatě z vojenských jednotek OSN z Nepálu,” řekl tajemník OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix.

Vysláno podle něj bude kolem 150 členů mírových jednotek. Podle zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Hassana Salamé by jich ale mohlo být až 250 a mohli by dorazit v následujících týdnech. „Umožní nám to zhruba od začátku října realizovat v Libyi značnou část naší práce,” řekl Salamé.

Od roku 2014 působila libyjská operace OSN v Tunisu, poté co ji ze země vytlačily boje mezi znepřátelenými skupinami. Nyní chce OSN za podpory Západu napomoci stabilizaci situace a zastavit tak pašování lidí ze severních břehů Libye.
Lídři Francie, Německa, Itálie, Španělska, Čadu, Nigeru a Libye 28. srpna stanovili společnou strategii pro boj s pašováním lidí a dohodli se na podpoře zemí bojujících s přívalem migrantů.

Morální dilema Evropy

V Libyi panuje de facto bezvládí od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011. Kromě tří vlád se o moc přetahuje řada dalších uskupení a bojůvek, včetně teroristické organizace Islámský stát. Dva hlavní aktéři libyjské krize, generál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar a premiér tripoliské vlády podporované OSN Faíz Sarrádž v červenci slíbili uspořádání voleb v roce 2018 a dohodli se na podmínkách klidu zbraní.

Podle OSN stojí Evropa před morálním dilematem, neboť potřebuje pro utlumení migrační krize spolupráci Libye. Proto zlehčuje její prohřešky, které zahrnují střelbu na pracovníky snažící se zachraňovat migranty. V letošním roce se podle Zajda Raada Husajna situace dále zhoršuje a obvinění z porušování lidských práv a případů mrtvol nalezených v poušti, v lesích či na plážích je příliš mnoho na to, aby se daly všechny prošetřit.