S územím nekšeftujeme, odmítl Putin výměnu kurilského ostrova za japonskou pomoc

„Je těžké očekávat, že by výsledkem dnešních jednání byl nějaký průlom,“ řekl před schůzkou ve Vladivostoku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Putin na úvod schůzky s Abém řekl, že pečlivě studuje návrhy Tokia ohledně Kuril předložené japonským premiérem v květnu v Soči. Premiér Abé japonským novinářům řekl, že jednání jej povzbudila v naději, že obě země mohou pokročit v řešení územního sporu. Debata o uzavření mírové smlouvy šla podle něj do hloubky. Oznámil také, že se 15. prosince uskuteční dlouho odkládaná Putinova návštěva Japonska.

Putin před schůzkou jasně odmítl, že by Rusko vrátilo Japonsku některý z Kurilských ostrovů, které obsadilo na konci druhé světové války. Varoval před otevíráním Pandořiny skříňky, podle něj není možné výsledky druhé světové války revidovat. Toto uvedl při otázce redaktora Bloombergu na suverenitu Kaliningradu.

V rozhovoru odmítl i případnou výměnu jednoho z Kurilských ostrovů za ekonomickou pomoc od Japonska: „Nemluvíme o nějakých výměnách nebo prodeji. Mluvíme o hledání řešení, kdy se ani jedna ze stran nebude cítit poškozena, nebo poražena.“

„Neobchodujeme s územími, ačkoli problém mírové smlouvy s Japonskem je klíčový. A rádi bychom našli řešení problému s našimi japonskými přáteli,“ zdůraznil Putin. Moskva dosud neuzavřela mírovou smlouvu s Tokiem.

Japonský premiér Šinzo Abe před schůzkou prohlásil: „Doufám v srdečné jednání s Putinem, abychom se posunuli v otázce mírové smlouvy a Severních teritorií (jak nazývá Japonsko Kurily).“

Japonsko vznáší nároky na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai na základě dohody z roku 1855. Putin ale zdůraznil: „Už v roce 1956 jsme podepsali (mírovou) smlouvu a překvapivě ji ratifikovaly jak Nejvyšší sovět SSSR, tak japonský parlament. Pak ji ale japonská strana odmítla uvést v platnost a po rozpadu SSSR - jak to tak říci - anulovala všechny dosažené dohody v rámci smlouvy.“

Rusko se drží sanfranciské mírové smlouvy z roku 1951, podle níž Kurily připadají Rusku. Japonsko ale tvrdí, že se netýká zmíněných čtyř ostrovů.

Putin také zdůraznil, že jednání o Kurily nelze srovnávat s jednáními Moskvy s Pekingem o sporná území u Amuru, kde v roce 2005 Rusko poskytlo Číně 174 kilometry čtvereční: „Japonská otázka je výsledkem druhé světové války, zatímco pohraniční otázky s čínskými partnery nemají nic společného s druhou světovou válkou ani s jinými vojenskými konflikty.“

To ale není tak úplně pravda. V roce 1969 vtrhla čínská jednotka na Damanský ostrov a rozhořely se boje, při nichž padlo na šedesát sovětských vojáků, nakonec ale Sověti Číňany vypudili.

Vladivostocká schůzka se ale hlavně věnovala ekonomické spolupráci. "Celá řada velice perspektivních projektů je ve stavu vysoké propracovanosti a je připravena k uskutečnění. Dohodli se, že udělají vše, co je nutné, aby oznámili spuštění některých projektů během nastávající návštěvy ruského prezidenta v Japonsku," řekl mistr zahraničí Sergej Lavrov po skončení jednání.

Podle ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva je ve hře vytvoření rusko-japonského investičního fondu, který by disponoval miliardou dolarů.