Akíla Sálih, který stojí v čele nově zvoleného a mezinárodně uznávaného parlamentu v Tobrúku, se v úterý sešel s vůdcem tripolského parlamentu Núrím abú Sahmajnem k jednání o dohodě, která měla pomoci Libyi stabilizovat. Podle obou jde o řešení vnucované zvenčí. Vyžádali si více času na jednání uvnitř Libye.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Sešli jsme se, abychom hledali řešení libyjské krize a abychom světu ukázali, že jsme schopni problémy řešit sami. Není pochyb o tom, že potřebujeme pomoc mezinárodního společenství, ale odmítáme tlak vyvíjený zvenčí. Nikdo mě nemůže donutit změnit názor,” řekl Sálih.

Abú Sahmajn podle listu The Times of Malta dodal: „Nebudeme akceptovat žádnou zahraničí intervenci proti vůli libyjského lidu“. Zmínil, že poslanci v Tripolisu zváží části návrhu dohody OSN. Podle něj by se už samo jednání obou předsedů parlamentů mělo brát jako snaha o dosažení konsenzu.

 

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Někteří západní diplomaté tvrdí, že předsedové obou parlamentů jsou hlavní překážkou k dosažení dohody. Proto by měli čelit sankcím, když by se dohoda podepsala bez nich, což je jedna z možných variant.

OSN zprostředkovává rozhovory mezi libyjskými stranami několik měsíců.

V neděli se v Římě konala mezinárodní konference svolaná na podporu Libye a kvůli očekávanému podpisu dohody. Dokument předpokládá vytvoření široké vlády a měl by přimět soupeřící libyjské frakce uzavřít vládu národní jednoty. Jestliže dohodu jedna ze stran nedodrží, hrozí jí uvalení sankcí RB OSN. V opačném případě může vláda počítat s mezinárodní vojenskou pomocí pro boj proti terorismu a nelegální migraci. Po podpisu dohody se počítá s tím, že ji musí ještě ratifikovat oba parlamenty.