Nabídku provázejícího důstojníka americké námořní pěchoty, aby v jedné z budov, kde v minulosti probíhala jednání znepřátelených stran, udělal pár kroků a vstoupil do severokorejské části demilitarizované zóny, český premiér s díky odmítl.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Příhoda se stala v zasedací budově Vojenské komise pro příměří (UNCMAC), která stojí ve společné bezpečnostní zóně přímo na demarkační linii. Konferenční stoly určené pro jednání vojenských špiček ze Severu a Jihu jsou postaveny tak, aby dělící čára procházela přímo pod jejich středem.

„Není to úplně veselé místo. Hodně mi to připomnělo, co bylo ve střední Evropě ještě na konci 80. let,” poznamenal ke svému rozhodnutí Bohuslav Sobotka.

„Jako malý kluk jsem se byl podívat na zadrátované hranice s Rakouskem. Je absurdní, že na světě jsou ještě taková místa, jako je demilitarizovaná zóna mezi Severní Koreou a Korejskou republikou. Že ještě mohou existovat takové režimy, jako je ten v Severní Koreji,“ doplnil.

Nicméně podle něj existuje naděje na změnu. „My jsme ve střední Evropě viděli, že zdi, ploty a dráty, které byly nataženy desítky let a státy a národy rozdělovaly, najednou padly. Já doufám, že taková perspektiva čeká i Korejský poloostrov, i když to určitě nebude jednoduché a nebude to krátkodobý proces. Přál bych Koreji mírové sjednocení,“ dodal český premiér.

Jihokorejští vojáci pozorně sledují procházejícího Severokorejce.

Jihokorejští vojáci pozorně sledují procházejícího Severokorejce.

FOTO: Jakub Svoboda, Právo

Obě země, jež jsou de iure ve válečném stavu, protože příměří nevystřídala mírová smlouva,  od sebe odděluje čtyři kilometry široký a 248 kilometrů dlouhý pruh země, táhnoucí se podél 38. rovnoběžky. Na obou stranách hranice jsou za demilitarizovanou nárazníkovou zónou připraveny k boji desítky tisíc vojáků.

Neklidné příměří

Přímo v Pchanmundžomu, který se nachází pouhých 60 kilometrů severně od jihokorejské metropole Soulu, stojí proti sobě nepřetržitě tváří v tvář jihokorejští a severokorejští vojáci již šedesát let. Hlídají zde „neklidné příměří“. Prakticky každý rok totiž dochází v demilitarizované zóně k ozbrojeným incidentům a potyčkám. Od 50. let minulého století tu zahynulo už přes 1500 lidí.

I když napětí v Pchanmundžomu visí ve vzduchu, každoročně ho navštěvují desítky tisíc turistů. Od roku 2004 jsou sem vpouštěni i jihokorejští turisté, kteří to předtím měli zapovězené.

Historické místo

V Pchanmundžomu, kde se podepsalo příměří, působí kromě Vojenské komise pro příměří ještě Dozorčí komise neutrálních států, jejímž úkolem je dohlížet na plnění Dohody o příměří. Do té byly v roce 1953 vybrány bojujícími stranami čtyři země, jež se neúčastnily korejského konfliktu - Švédsko, Švýcarsko, Polsko a Československo. V březnu 1993 ale KLDR oznámila, že nesouhlasí s Českou republikou jakožto nástupnickým státem po ČSFR v komisi. Od dubna 1993 se ČR zasedání dozorčí komise neúčastní.

Ještě před návštěvou demilitarizované zóny Sobotka ve středu v soulském hotelu Lotte zahájil podnikatelské fórum a investiční seminář. Odpoledne se premiér setkal s předsedou korejského Národního shromáždění Čong Ui-hwou a zúčastnil se vernisáže výstavy figurální kresby v Českém centru.