Dále se tak prohloubilo rozdělení bangladéšské společnosti, která se pokouší vyřešit okolnosti svého vzniku v roce 1971, a islámské opozice, jež nechtěla odtržení od Pákistánu a násilím se mu bránila.

Mulla dostal trest smrti, protože přehlížel krvavé masakry během války za nezávislost, vinným byl uznán v pěti ze šesti bodů obžaloby včetně vraždy. Měl stát za sérií masakrů v části Dháky, kvůli čemuž mu přezdívali řezník z Mirpuru. Patřil k nejobávanějším předákům Džamáate islámí.

Zpřísnění trestu vyvolalo šok, protože se ještě nikdy nestalo, aby nejvyšší soud trest zpřísnil. Nanejvýš ho potvrdil.

Mullovi příznivci okamžitě uvedli, že verdikt je politicky motivovaný. Jeho strana byla v srpnu zakázána, protože je v rozporu s novou sekulární ústavou z roku 2010. Strana vyzývá k tomu, aby země byla muslimská a řídila se právem šaría. [celá zpráva]

Bangladéšský policista hází na demonstranty kus cihly.

Bangladéšský policista hází při jarních nepokojích na demonstranty kus cihly.

FOTO: Andrew Biraj, Reuters

Speciální soud se snaží uzavřít bolestnou kapitolu osamostatnění, kdy muslimové tvrdě bojovali proti odtržení od Pákistánu. Už v únoru byl ve stejném procesu, kde Mulla dostal doživotí, odsouzen k smrti generální tajemník Džamáate islámí, 73letý Delvar Husajn Sajídí. [celá zpráva]

Verdikt tehdy vyvolal masové protesty, při nichž zemřelo 17 lidí. [celá zpráva]

Celkem si protesty proti verdiktům speciálního soudu od ledna vyžádaly stovku obětí.