„Nynější mezinárodní měnový systém je produktem minulosti “, řekl před cestou Chu v odpovědích listu Wall Street Journal (WSJ) a The Washington Post. Vyzval k vytvoření mezinárodního finančního systému, který bude „spravedlivější, přesnější, všeobecný a dobře řízený“.

Neodpověděl na tři otázky ze sedmi – o vězněném nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi, rostoucí námořní síle Pekingu a o stížnostech na údajné kyberútoky z Číny.
Odpovědi čínské jedničky podle amerických médií odrážejí nové sebevědomí Číny, která v posledních letech mimořádně posílila a z globální světové krize vyšla relativně beze šrámu.

 

Je to poprvé, kdy USA považují Asii za důležitější než Evropu.britský list The Guardian

 

„Peking se obává, že volná americká měnová politika nejen živí inflaci, ale že i podkope hodnotu čínských dolarových rezerv, jež dosáhly na konci loňského roku 2,85 biliónu dolarů,“ poznamenal WSJ.

Tento „dárek z Pekingu“ poodkrývá delikátnost nynější situace ve vztazích sebevědomé a prosperují Číny a úřadující supervelmoci – Spojených států, jež jsou v ekonomické rekonvalescenci.

Americký a čínská vlajka na Pennsylvania Avenue u Kapitolu

Americký a čínská vlajka na Pennsylvania Avenue u Kapitolu

FOTO: Reuters

Křehkou důvěru mezi Washingtonem a Pekingem zatěžují ale i další problémy – obchodní bariéry, Tchaj-wan, Tibet, režim nešíření jaderných zbraní i lidská práva. Přes to všechno se však nyní zdá, že obě strany si uvědomují potřebu dát vzájemným kontaktům nový náboj. To byl ostatně i smysl návštěvy šéfa Pentagonu Roberta Gatese minulý týden v Číně, kde stvrdil obnovení vojenského dialogu. Cíl je jasný: zlepšit atmosféru vztahů.

Bush měl pro hosta jen oběd

To ostatně odrážejí i protokolární záležitosti: prezident Barack Obama například chystá pro Chu Ťin-tchaa v Bílém domě státní recepci, privilegium vyhrazené obvykle jen nejbližším spojencům a přátelům USA.

Jak upozornil The Guardian, Obama od chvíle, kdy nastoupil v lednu 2009 do Bílého domu, stáčel kormidlo zahraniční politiky USA tak, aby se Asie obecně a Čína obzvlášť staly její hlavní prioritou. „Je to poprvé v historii USA, kdy Washington považuje Asii za důležitější než Evropu. Tím uznává sílící vliv Pekingu v Pacifiku a ve světě vůbec,“ shrnul britský list.

Státní recepce, kterou Obama chystá na středu, bude v případě Chua vůbec první. Je to pocta, kterou mu Obamův předchůdce George W. Bush při jeho návštěvě Bílého domu v roce 2006 odepřel: nabídl mu jen oficiální oběd. Tehdy navíc aktivistka sekty Fa-lun-kung, jež je v Číně pronásledována, narušila společné vystoupení Bushe s Chuem, do jejichž blízkosti pod falešnou identitou novinářky pronikla. A aby malérů nebylo málo, protokolář omylem ohlásil, že hostovi zahrají „hymnu Čínské republiky“, což je ovšem formální název ostrovního Tchaj-wanu.

Tentokrát se obě strany v předvečer velké návštěvy velmi snažily nečeřit vody. Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová označila americko-čínské vztahy za „nejdůležitější bilaterální vztah na světě“. Obě země jsou podle jejích slov na stejné lodi: buď budou veslovat stejným směrem, anebo způsobí velký chaos, na nějž doplatí ostatní.

Žádná G2 zatím prý neexistuje

Jednu představu však rozptýlila. V posledních měsících si oba státy uvědomily, že ani USA, ani Čína nevidí dostatečný společný prostor, aby k řešení světových problémů mohly ustavit skupinu G2. „Žádná taková věc jako G2 neexistuje. Obě země to odmítají,“ zdůraznila Clintonová.

Od Chuovy návštěvy v USA se neočekávají velké dohody. Schůzka má prý význam sama o sobě. „Nedávné spory činí summit ještě důležitější než kdy předtím,“ prohlásil Š´ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na Lidové univerzitě v Pekingu. „Podíváte-li se na vztahy v uplynulém roce, jakýkoli pokrok bude významný.“

Úspěšná návštěva pomůže Chuovi zlepšit i jeho domácí profil. Příští rok se má jako prezident a šéf strany loučit a určitě dohlédne na to, aby dračí trůn převzali jeho stoupenci. „Pokud Chu předvede, že dokáže zvládnout USA, a ukáže, že Washington Čínu náležitě respektuje, pomůže mu to legalizovat jeho dědictví,“ předeslal sinolog Steve Stang z Oxfordské univerzity.

Zbývá jen vyčkat, jaký marketingový tah vymyslí organizátoři návštěvy. Když architekt čínských hospodářských reforem Teng Siaopching navštívil krátce po navázání diplomatických vztahů v roce 1979 texaský Houston, nasadil si kovbojský klobouk. To se Američanům moc líbilo.