"Úsilí, které vynakládáme do výzkumu a vývoje zbrojních systémů, není nijak namířeno na nějakou třetí zemi či jakoukoli jinou zemi ve světě a nebude v žádném případě ohrožovat nějakou zemi světa," řekl na briefingu Liang Kuang-lie poté, co obě strany ujistily na pokračování těsné vojenské spolupráce přerušené loni. Pekingu vadilo, že USA dodaly moderní zbraně Tchaj-wanu, který ČLR považuje stále za svou nedílnou součást.

V posledním období se objevily zprávy o výrazné modernizaci a posilování čínské armády. To vyvolalo obavy a rozpaky v řadě metropolí v čele s Washingtonem a Tokiem.

Čína testuje například balistické protilodní rakety, které by mohly zničit americké letadlové lodě až ve vzdálenosti 2900 kilometrů [celá zpráva] i stíhací letoun páté generace kategorie stealth, který by se dal jen těžko odhalit radarem. [celá zpráva] V příštím roce také spustí na oceán svou vlastní letadlovou loď.

Růst čínského vojenského rozpočtu

Jedinou zemí, která provozuje stroje typu stealth, jsou Spojené státy. Prvním byly už vyřazené Nighthawky F-117, nyní má ve výzbroji stíhací bombardéry F-22 Raptor a strategické bombardéry B-2 Spirit.

Rychle rostoucí ekonomika Číny vedla k tomu, že země v posledních deseti letech zečtyřnásobila svůj vojenský rozpočet. Loni ale oznámili růst jen o 7,5 procenta na 76 miliard dolarů, což je desetina výdajů USA na obranu a války. Je to ovšem zřejmě druhý nejvyšší vojenský rozpočet na světě.

USA mají přitom s Čínou vojenské zkušenosti. Na počátku padesátých let se střetly americké jednotky s čínskými silami. Ty tehdy masově podpořily hroutící se Kim Ir-senův severokorejský režim, který v první fázi korejské války skoro dobyl celý Korejský poloostrov. Masové nasazení Číňanů, kteří přes noc obnovili rozbombardované tratě a zajistili zásoby pro bunkry a zemljanky, vyvážilo technologickou převahu sil Spojených národů pod americkým velením (které ovšem nevyužilo možnost nasazení jaderných zbraní).