Podle Mušarafa Západ viní Pákistán, že může za vše možné, ale ve skutečnosti Islámábád jedná v reakci na kroky Indie. V souvislosti s konfliktem o Kašmír přiznal, že Pákistán podporoval vybudování tajných militantních skupin.

„Skutečně byly formovány. Vláda před nimi přivřela oči, protože chtěla donutit Indii, aby o Kašmíru diskutovala.“ řekl Mušaraf. Na dotaz, zda to dává armádě právo cvičit povstalce, odpověděl: „Ano, je to právo každé země sledovat své zájmy, jestliže Indie... není připravena vyřešit spor mírovým způsobem“.

Problém radikálů působících v Pákistánu, kteří se v posledních letech obrátili proti vládě, je podle Mušarafa ale složitější a je součástí dědictví po sovětsko-afghánské válce v 80. letech. „Po stažení sovětských vojsk Západ Pákistánu ponechal 25 000 mudžahedínů a bojovníků al-Káidy. Zatímco vy jste se zabývali hlavně znovusjednocením Německa, my jsme se museli vyrovnat s tímto,“ řekl a dodal, že řešení vyžaduje více času.

Mušaraf se též vyjádřil k současnému konfliktu v Afghánistánu. Západ podle něj udělal několik chyb, avšak další by bylo „stáhnout se, aniž by se dosáhlo vítězství“. Na dotaz, zda se pákistánská armáda podílela i na šíření jaderného know-how do zemí jako je Severní Korea, odpověděl, že nikoliv.