"Pět britských vojáků bylo zabito v okrese Nad Alí," řekl mluvčí guvernéra Daúd Ahmádí německé agentuře DPA. Muž v policejní uniformě po útoku utekl.

"Nevíme, zda útočník byl člen Tálibánu, nebo jej vedly osobní důvody," sdělil policejní představitel. Podle některých svědků, se pohádal s velitelem, kmenové zdroje ale tvrdí, že byl členem povstaleckého hnutí.

Mluvčí britské armády k tomu dodal: "Jeden člen afghánské národní policie zaútočil, zřejmě ve spolupráci s dalším. Jeho motivy jsou v tuto chvíli neznámé. Nyní vkládáme veškeré úsilí do stíhání těch, co stojí za tímto útokem."

Úterní útok potvrzuje mimořádně obtížnou situaci v Afghánistánu. Na devadesáti procentech země operuje radikální hnutí Tálibán a bezpečný už není ani Kábul. Mnozí dávají přednost Tálibánu před zkorumpovanou vládou a cizími vojáky, protože se jejich situace nelepší.

Karzáího vyzyvatel odmítl jeho legitimitu

Zemí zmítá politická krize. Hámid Karzáí byl vyhlášen v pondělí prezidentem, když týden před konáním druhého kola voleb odstoupil jeho protikandidát Abdulláh Abdulláh. První kolo voleb přitom provázely gigantické podvody.

Podle Abdulláha nemůže současná vláda dát zákony národu, když selhala v boji s korupcí. Kritizoval i volební komisi, která Karzáího vyhlásila prezidentem navzdory masivním volebním podvodům - všech jejích sedm členů bylo jmenováno prezidentem.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer se nechal slyšet, že "základním problémem Afghánistánu není příliš mnoho tálibů, ale příliš málo dobré vlády". Tálibán profituje právě ze slabé pozice vlády, která selhává v řešení klíčových problémů země.

Zemi zachvátila korupce

Systém je prostoupen korupcí, úředníci jsou upláceni drogovými kartely, které pomáhají financovat Tálibán. Do odchodu je zřejmě zapleten i Karzáího bratr. Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová Afghánistán označila za "narkostát".

Mnoho ze zahraniční pomoci je navíc rozkradeno, takže obnova země probíhá jen pomalu, pokud vůbec. Některé oblasti jsou nedostupné v zimě, další skoro po celý rok. I hlavní město Kábul začalo mít celodenní dodávku elektřiny až v červnu letošního roku.

Terčem kritiky ochránců lidských práv se často stává afghánský soudní systém, jemuž dominují náboženští konzervativci. V zemi nejsou zajištěna ani základní práva žen. Loni byl schválen zákon, na jehož základě může manžel vyhladovět ženu k smrti, pokud mu odepírá pohlavní styk. Později byl sice kvůli protestům zrušen, ale v novém znění není k pohlavnímu styku mezi manželi nutný souhlas ženy.