Sedmačtyřicetiletý Alijev byl do druhého pětiletého funkčního období zvolen loni v říjnu. V prezidentském úřadu vystřídal svého otce Gejdara Alijeva, který zemřel v prosinci 2003. Gejdar Alijev byl podobně jako bývalý ruský prezident Vladimir Putin příslušníkem sovětské tajné služby KGB a v 80. letech byl i členem politbyra komunistické strany Sovětského svazu. V zemi, tehdy ještě svazové republice, vládl téměř bez přerušení od roku 1969. 

Změna ústavy schválená ve středečním referendu umožní Alijevovi mladšímu znovu se ucházet o funkci, až mu v roce 2013 skončí druhé funkční období. Dosavadní ústava třetí mandát hlavy státu za sebou nepovolovala. Volební komise po sečtení hlasů z 54 procent volebních místností uvedla, že pro zrušení omezení funkčních období hlasovalo 92,2 procenta voličů.

Opozice vyzývala k bojkotu referenda

K volebním urnám přišlo 71 procent voličů navzdory výzvám opozice k bojkotu hlasování. Mnozí voliči v hlavním městě Bakutvrdili, že jsou pro opatření navrhovaná Alijevem, protože jsou mu vděčni za období silného růstu, které tato osmimilionová kavkazská země zaznamenala v minulých letech.

"Tyto změny ústavy jsou pro dobro lidu," řekl sedmdesátiletý učitel Sabir Farajev. "Když si prezident zaslouží být hlavou státu, může jím být do konce svého života," dodal. "Hlasoval jsem pro to, aby Alijev zůstal naším prezidentem, protože nám přinesl stabilitu. Dostávám důchod a naše město zkrásnělo," řekla dvaasedmdesátiletá Chatima Džabrailová.

Opoziční skupiny, které vyzvaly voliče, aby referendum bojkotovali, varovaly, že zrušení časového omezení funkčního období prezidenta bude další ranou pro ázerbájdžánskou demokracii. V souběžném hlasování se voliči také vyslovili i k další desítce otázek, mezi nimi zda by se v případě válečného stavu měly odkládat volby.

Mnohé otázky byly ale podle organizací hájících novináře znepokojující; týkaly se například omezení práva fotografovat, natáčet lidi bez jejich povolení.