Hlavní obsah

Zatímco Řecko čelí zesílenému tlaku migrantů poté, co je Turecko přestalo zadržovat, nabídlo několik zemí EU Aténám pomoc. Z přeplněných běženeckých táborů na Egejských ostrovech jsou ochotny vzít až 1500 dětí. O krizi v pondělí v Bruselu jednal i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž se měl setkat i se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Země EU přijmou dětské migranty

„Německo je připraveno převzít svůj přiměřený díl,“ ohlásil mluvčí německé vlády Steffen Seibert s tím, že nezletilé migranty si rozdělí jen ty státy EU, které k tomu budou ochotné. Mají to být děti buď těžce nemocné, nebo bez doprovodu a mladší čtrnácti let, většinou dívky.

Podle von der Leyenové vyvolala myšlenka kladnou reakci také ve Francii, Portugalsku, Lucembursku a Finsku. Pomoc slíbilo i Chorvatsko.

Erdogan v Bruselu

Rakousko naopak plán razantně odmítlo. „Kdo přijme ženy a děti, přijímá právě tak i otce a muže,“ prohlásil kancléř Sebastian Kurz. Potvrdil také odhodlání hájit rakouské hranice proti náporu migrantů, pokud by opět překročili Balkán. Odmítavá reakce se dá čekat i od řady dalších států včetně Česka.

Krizi koncem února odstartovalo Erdoganovo oznámení, že otevírá pro migranty své hranice do EU. Unie to označila za porušení dohody o migrantech, kterou má s Turky, a obvinila Ankaru z vydírání.

Turecko se poté snažilo podněcovat migranty k překročení řecko-turecké hranice. Tisíce z nich se o to pokoušely během minulého týdne. Atény proti těmto nelegálním migrantům rázně zasáhly a staly se za to terčem tvrdých výpadů turecké propagandy. Erdogan ještě v neděli vyzýval Řeky, aby „otevřeli brány“, protože migranti podle něj nemíří k nim, nýbrž dál do Unie. Jejich cílem jsou dnes stejně jako před pěti lety bohaté země, hlavně Německo.

Děti migrantů v táboře u řeky Tunca v Turecku

Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Unie žádá snížení tlaku

Před jednáním s Erdoganem žádala von der Leyenová Turky, aby odstranili migranty od hranice. „Nalezení řešení pro tuto situaci bude vyžadovat snížení tlaku, jemuž je hranice vystavena,“ řekla v pondělí. Vyzývala také Řecko k „umírněnosti“ při odrážení migrantů. Před pondělním jednáním Erdogana s evropskými představiteli ale nic nenasvědčovalo zmírnění napětí, i šéfka EK dávala najevo, že jde jen o „začátek rozhovorů“.

Zatímco řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vzkázal, že se od Turecka nenechá pomocí migrantů vydírat, náměstek tureckého ministra zahraničí Yavuz Selim Kiran srovnal postup Atén na hranicích s nacistickým táborem Osvětim, podotkl řecký list Ekathimerini.

Několik unijních států nicméně před jednáním signalizovalo, že jsou ochotny poskytnout další pomoc pro běžence v Turecku. Vázaly to ale na ochotu Ankary zmírnit nynější napětí.

„Pokud budou existovat mezery ve financování pro životně důležité humanitární zajištění uprchlíků – ať už v Turecku, Idlíbu, nebo v Jordánsku a Libanonu –, nikdy se nebudeme vyhýbat diskusi. To ale předpokládá, že Turecko dodrží svou část dohod,“ řekl například německý ministr zahraničí Heiko Maas a zároveň odmítl postup Erdogana, který označil za „vyjednávací taktiku na zádech nejslabších“.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků