Článek
Číslo zachycuje žádosti o azyl podané od loňského srpna do letošního ledna. Německé ministerstvo vnitra neuvedlo žádná jména, jen zmínilo, že diplomatické pasy mají i manželky a děti. To, zda někdo azyl dostal, nebo nedostal, nezaznělo.
Mezi Německem a Tureckem panuje v současnosti napětí kvůli postupu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana po puči. Také se ukázalo, že v Německu byla velmi aktivní turecká tajná služba, která sledovala jak tamní odpůrce prezidenta, tak i Kurdy. [celá zpráva]
Nedávno německá policie prohledala domy čtyř imámů poté, co se objevily zprávy, že muslimská organizace Ditib, placená tureckým státem, sloužila jako špionážní síť, která měla sledovat odpůrce tureckého prezidenta v Německu. [celá zpráva]
Turecko zase vyzvalo Německo, aby neposkytovalo azyl příslušníkům armády. Někteří slouží na základnách NATO.
Řecko odmítá vydávat turecké vojáky
S tím má své zkušenosti i Řecko. To odmítlo v lednu vydat do Turecka osm vojáků, kteří na jeho území uprchli po pokusu o puč. [celá zpráva]
Minulý týden v Řecku požádali o azyl další dva turečtí vojáci. Údajně jde o příslušníky speciální jednotky, kteří byli zřejmě zapojeni do červencových událostí.
Turečtí vojáci se obávají, že by ve své vlasti nebyli souzeni spravedlivě.
Turecko po pokusu o puč propustilo na 100 tisíc státních zaměstnanců včetně příslušníků police, soudců či učitelů. Asi 43 tisíc lidí je ve vazbě. Velké čistky se také uskutečnily v armádě, zejména v letectvu, ale také v námořnictvu. [celá zpráva]