Hlavní obsah
Zuzana Čaputová Foto: Václav Šálek, ČTK

Slováci jsou nespokojení s politikou, proto zvolili Čaputovou, soudí zahraniční tisk

Výhru politického nováčka, proevropské advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové ve slovenských prezidentských volbách spojují zahraniční média s nespokojeností Slováků s atmosférou ve společnosti a politice po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka. Všímají si rovněž faktu, že ve spíše konzervativní zemi se prezidentkou stane žena s jasně liberálními názory.

Zuzana Čaputová Foto: Václav Šálek, ČTK
Slováci jsou nespokojení s politikou, proto zvolili Čaputovou, soudí zahraniční tisk

Čaputová podle agentury Reuters vyhrála na vlně rozhořčení veřejnosti z korupce a dokázala čelit trendu populistické, protievropské politiky na celém kontinentu.

„Korupce a změna politického stylu byly hlavními tématy před klíčovým hlasováním, které se konalo rok po zavraždění novináře Kuciaka, který vyšetřoval případy podvodů ve vysokých kruzích, a jeho snoubenky,” napsal Reuters.

Čaputová se v kampani zasazovala o skoncování se stavem, kdy stát ovládají „lidé, kteří tahají za nitky v pozadí”. Na to podle průzkumů slyšeli hlavně mladší a vzdělanější voliči, poznamenala agentura a připomněla, že hlava státu na Slovensku má sice poměrně malé pravomoci, ale jmenuje premiéra a může zablokovat jmenování klíčových prokurátorů a soudců.

Možná komplikace pro Fica

Vítězství Čaputové podle Reuters komplikuje plán bývalého premiéra a předsedy vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica opustit politiku tím, že se stane předsedou ústavního soudu.

Čaputová vyhrála na vlně protestů proti Směru.
Rzeczpospolita

Může také povzbudit opoziční strany, aby se pokusily porazit Směr-SD v parlamentních volbách v příštím roce, ale podle politických analytiků by liberální prezidentka také mohla zmobilizovat Směr-SD a protisystémové voliče.

Polský deník Rzeczpospolita ve článku nazvaném „Paní prezidentka z Bratislavy” píše, že premiér Peter Pellegrini ze Směru-SD sice řekl, že věří v konstruktivní spolupráci s novou hlavou státu při řešení problémů Slovenska, ale nebude to mít lehké. „Čaputová vyhrála na vlně protestů proti Směru,” připomíná Rzeczpospolita.

Nečekaný úspěch liberálky

Agentura AP označila Čaputovou za „stoupající hvězdu slovenské politiky”. Pětačtyřicetiletá právnička má sice málo zkušeností v politice, ale získala si voliče zděšené korupcí a politiky hlavního proudu.

Končící prezident Andrej Kiska blahopřál své nástupkyni

Foto: Václav Šálek, ČTK

Zdůraznila také, že v konzervativní katolické zemi uspěla rozvedená matka dvou dětí, která se vyjadřovala ve prospěch práv homosexuálů a postavila se proti zákazu interrupcí. Také německý Der Spiegel poukazuje na to, že její liberální pohledy jsou na celkem konzervativním Slovensku neobvyklé.

Britská stanice BBC zdůraznila, že první slovenskou prezidentkou se stává osobnost, která volby pojala jako boj mezi dobrem a zlem. Protikorupční aktivistka sice nemá skoro žádné politické zkušenosti, ale dokázala porazit ostříleného diplomata Maroše Šefčoviče nominovaného vládnoucí stranou.

Šefčovič se postavil proti hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT), přitom v minulosti se v Bruselu účastnil pochodů Gay Pride.

„První žena, která vyhrála slovenské prezidentské volby, je sice nováček v politice, ale i vynikající řečník,” poznamenala agentura AFP. Čaputová podle ní těžila z rozčarování voličů z vládnoucí koalice a v očích voličů se stala odpovědí na volání po změně.

„Vítězství Čaputové má velkou symbolickou sílu, protože zastává názory, pro které se doposud v zemích středovýchodní Evropy těžko získávala většina,” poznamenává německý Die Zeit.

Šefčovičova neúspěšná konzervativní role

Rzeczpospolita upozorňuje, že Šefčovič se ve druhém kole snažil získat voliče protizápadního populisty Štefana Harabina i Mariána Kotleby, který bývá nazývaný neonacistou.

„Muselo to zaskočit evropské socialisty, jejichž lídr v Evropském parlamentu, Němec Udo Bullmann, ho před dvěma měsíci nazval skvělým kandidátem,” píše polský deník.

Maroš Šefčovič

Foto: Radovan Stoklasa, Reuters

Šefčovič se postavil proti hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT), přitom v minulosti se v Bruselu účastnil pochodů Gay Pride, připomíná v Rzeczpospolité slovenský spisovatel Michal Hvorecký.

Také deník Gazeta Wyborcza si v článku pojmenovaném „Zázrak nad Tatrami” všímá, že Šefčovičova snaha stavět se do role obhájce konzervativních hodnot mu nevyšla. V této souvislosti připomíná, že nebyl schopen odříkat celé desatero.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků