Hlavní obsah

Jaké síly má NATO na východním křídle

Ruská invaze na Ukrajině vede NATO k rychlému posilování jeho východního křídla. Posilují se stávající jednotky a vytvářejí další. Alianční vojáci se přesouvají na východ.

Foto: Bryan Woolston, Reuters

Američtí vojáci z 82. výsadkové divize v Polsku.

Článek

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 se rozhodla Aliance posílit východní křídlo a zřídila čtyři předsunutá mezinárodní bojová uskupení sil rychlé reakce o velikosti praporu působící v Estonsku, Litvě, Lotyšku a Polsku, kde také mají společná velitelství.

Každé má mezi 900 a 1500 vojáky. Jádrem Brity vedené skupiny v Estonsku je tankový prapor s tanky Challenger a obrněnými transportéry s téměř 800 vojáky. Londýn už avizoval, že by se počet britských vojáků měl zdvojnásobit, a vyšle i bitevní vrtulníky Apache, které jsou prioritně určeny k ničení tanků.

Posilování východního křídla NATO: Česko pošle na Slovensko šest stovek vojáků

Válka na Ukrajině

Podobně vyzbrojená je silnější skupina v Lotyšsku, ve které je ale více obrněných vozidel kanadské mechanizované jednotky, kterou doplňuje podobná, ale slabší italská jednotka a polské tanky. Obdobně vyzbrojená je i Němci vedená skupina v Litvě, kam Němci přisunuli 350 dalších vojáků se stovkou vozidel.

Jádrem skupiny v Polsku jsou američtí kavaleristé s obrněnými transportéry doplnění baterií samohybných raketometů. V Polsku jsou také velitelství pro tyto čtyři skupiny. Aktuálně tam působí deset tisíc vojáků a vysílají se tam dvě americké baterie antiraket Patriot PAC 3.

Posilování u Černého moře

Čtyři podobná uskupení o podobné velikosti by měla být vyslána do Rumunska, Bulharska, na Slovensko a do Maďarska. To v Rumunsku by měli vést Francouzi.

Neplánujeme útoky na další země, prohlásil Lavrov

Evropa

V Rumunsku a Bulharsku působí od roku 2007 Černomořská podpůrná skupina tvořená Američany, Bulhary a Rumuny. Do Rumunska bylo vysláno na 1000 amerických vojáků s obrněnými transportéry Stryker, které přibyly ke stávajícím 900. V zemi působí i italští, polští a němečtí vojáci. V zemi je také systém americké protiraketové obrany Aegis, z jehož ramp mohou být odpalovány i střely s plochou dráhou letu. Bývalá sovětská základna Campia Turzii byla zmodernizována, aby mohla vedle stíhaček hostit i těžká transportní letadla.

Litva15 000 vojáků, 400 obrněných transportérů IFV Vikas a M113. Bojové uskupení NATO s 1200 vojáky
Lotyško6000 vojáků a 12 000 příslušníků Národní gardy, 116 obrněných transportérů CVR(T), uskupení NATO s 1500 vojáky
Estonsko6600 vojáků, 180 obrněných transportérů CV-90 a 50 tanky Challenger
Polsko113 000 vojáků a 32 000 členů teritoriální obrany, 800 tanků (250 Leopardů, 230 PT-91, 300 T-72) 2000 obrněných transportérů, 500 samohybných děl, 48 stíhaček F-16, 31 MiG -29 a 16 Su-22, navíc 10 000 amerických vojáků NATO s obrněnými transportéry Stryker, cca 15 amerických F-15
Slovensko17 000 vojáků, 30 tanků, dvě stovky obrněných transportérů, 135 houfnic Dana a 12 MiGů-29
Maďarsko28 000 vojáků, 34 tanků T-72 (130 v rezervě) a 14 stíhaček Gripen
Rumunsko90 000 vojáků, (60 000 v aktivní službě), 300 starších tanků TR-85 a T-55 17 stíhaček F-16
Turecko355 000 vojáků, 2250 tanků T1, T2, Leopard 1 a Leopard 2 a M60 včetně upravených M50 Sabra, 6000 obrněných transportérů, 245 stíhaček F-16 a 48 F-4

Na východním křídle NATO nyní působí na sto letadel Aliance. Americké letectvo informovalo, že přemísťuje skupinu svých stíhacích letounů F-16 z Německa do Rumunska. Americké stíhačky se připojily k italským stíhacím letounům Eurofighter, které na rumunské základně působí od prosince. Americké ozbrojené síly také vyslaly své stíhačky F-15 z Británie do Polska.

Polsko pošle Ukrajině stíhačky pouze s podporou NATO. Tohle je válka, ne ping-pong, vzkázal Zelenskyj

Válka na Ukrajině

Americká armáda má řadu základen v Evropě, nejvíce, dvacet osm, v Německu, pět v Itálii, šest leteckých v Británii, jednu v Polsku, dvě v Rumunsku, čtyři v Bulharsku jednu v Maďarsku, jednu v Kosovu a jednu v Estonsku.

Armády zemí NATO na východě

Kromě aliančních sil chrání východní křídlo také armády jednotlivých členských zemí.

Armády pobaltských států zemí jsou nepočetné, Lotyšsko má 6000 vojáků a 12 000 příslušníků Národní gardy, Estonsko má 6600 vojáků, Litva 15 000. Žádná z těchto zemí nemá stíhací letouny a nebe musejí střežit stíhačky dalších aliančních zemí.

Velkou sílu představuje stočtyřicetitisícová polská armáda s osmi sty tanky, dvěma tisíci obrněnými transportéry a pěti sty samohybnými děly. Silné je i polské letectvo se 48 stíhačkami F-16, 31 Migy-29 a 16 Suchoji Su-22.

Pentagon nápad Polska s dodávkou stíhaček na Ukrajinu zarazil

Evropa

Rumunská armáda má 90 000 vojáků, z toho 60 000 v aktivní službě, přes 300 starších tanků, ale jen 17 stíhaček F-16 dodaných z Portugalska. Bulharská armáda má 32 000 vojáků, sto tanků a 16 stíhaček MiG-29.

Maďarsko má 28 000 vojáků, padesátku tanků a 14 stíhaček Gripen, Slovensko pak 17 000 vojáků, 30 tanků, dvě stovky obrněných transportérů, 135 houfnic Dana a 12 MiGů 29.

Foto: Tittel Harald, ČTK

Americká F-16 v Německu.

Množství techniky se liší u jednotlivých zemí podle zdrojů, protože část jí je ve skladech a ne v aktivní službě.

Turecká armáda

Na jižním křídle jsou nejsilnější turecké ozbrojené síly s 355 000 vojáky v činné službě, přičemž čtvrt milionu je jich v pozemním vojsku. To má 3400 tanků, z toho 740 moderních leopardů a 170 v Izraeli zmodernizovaných tanků M60 Patton ve verzi Sabra. Dále má tisíc samohybných houfnic, šest tisíc pásových obrněných transportérů a 3000 kolových. Ve výzbroji má i 330 balistických raket Bora, Yildirim a amerických ATACM. Letectvo má 245 strojů F-16C/D a padesátku F-4 Phantomů. Turecké námořnictvo má 12 ponorek, 16 fregat a 10 korvet i 33 lodí pro obojživelné operace.

Reklama

Výběr článků

Načítám