Článek
S polským premiérem Mateuszem Morawieckým (53) hovořil nejen o bilaterálních vztazích, ale také o kritické situaci na polsko-běloruské hranici, neustálém tlaku migrantů, kteří se snaží nelegálně dostat do Polska, a tedy i do Evropské unie a zejména do Německa.
Zvláštní pozornost věnovali energetickým otázkám včetně plynovodu Nord Stream 2, který, jak Morawiecki sdělil krátce před návštěvou, „představuje hrozbu, že by se mohl stát nástrojem ruského nátlaku na Evropskou unii“.
Olaf Scholz – klidná síla bez charisma
Berlín podle listu Rzeczpospolita údajně váhal, zda má být Polsko po Francii druhou zemí, kterou Scholz čtyři dny po nástupu do funkce navštíví.
Navzdory výrokům Jaroslawa Kaczyňského (72), předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), že Německo nyní vybuduje „čtvrtou říši“, se Scholz rozhodl nevyvolávat žádné pře, napsala Rzeczpospolita.
Na závěr návštěvy položil kancléř věnec u hrobu Neznámého vojína, ústředního polského památníku. Není to pomník, před kterým Willy Brandt padl v roce 1970 ve Varšavě na kolena – ten je věnován mrtvým z varšavského ghetta.
Dvojí výročí
Setkání obou premiérů se uskutečnilo u příležitosti 30. výročí Dohody o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi oběma zeměmi podepsané v roce 1991.
Scholz povolává do vlády epidemiologa, který rozděluje
Navíc se tak stalo v době, kdy si Polsko připomínalo 40. výročí vyhlášení výjimečného stavu, který trval od 13. prosince 1981 do 22. června 1983.
Bývalé komunistické úřady tehdy bez soudu uvěznily více než deset tisíc opozičních vůdců a odborových aktivistů Solidarity, kteří usilovali o radikální sociální a ekonomické změny v zemi.