Hlavní obsah
 

Rusko řeší, co dál se zničeným Donbasem

O Donbas se stále tvrdě bojuje, protože Rusko ho chce ovládnout celý, aby separatistické republiky měly plnou kontrolu nad územím Luhanské a Doněcké oblasti. Ty jsou však zcela zničené a ani Rusko zatím neví, jak postupovat dále, protože je to komplikované jak ekonomicky, tak politicky.

 
Rusko řeší, co dál se zničeným Donbasem

Odhady nákladů pro Donbas známé nejsou, ale podle ředitele Evropské investiční banky (EIB) Wernera Hoyera si obnova celé Ukrajiny může vyžádat pomoc ve výši až bilion eur. Řekl to v úterý s tím, že hlavní podíl by měla mít Evropa. Většina škod přitom připadá na oblast Donbasu, kde se nacházejí zcela zničené města jako původně čtyřsettisícová Mariupol, Severodoněck, Popasná nebo Rubižne.

Záběry zničeného města Rubižne korespondentovi BBC poskytla ukrajinská armáda.

Foto: Quentin Sommerville/Twitter

Už před invazí uváděl Vídeňský institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), že si obnova Donbasu poničeného boji zahájenými v roce 2014 vyžádá nejméně 21,7 miliardy dolarů.

Obnova prý už začala

Rusko podle svých slov už začalo s velkou obnovou území separatistických samozvaných útvarů Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) Donbasu.

Aktuální mapa ruské invaze na Ukrajinu

Náměstek předsedy výboru Státní Dumy pro Společenství nezávislých států a okolních zemí Viktor Vodolackij řekl na konci května podle TASS: „Opravují se mosty, cesty, navrhují rozpočty pro obnovení školek a nemocnic zničených neonacisty, kteří prioritně mířili na zařízení občanského vybavení. Tisíce stavebníků už pracující v LNR a DNR.“ Všechny škody připsal v duchu ruské rétoriky ukrajinským neonacistům, jako by zničující dělostřeleckou palbu nevedli především Rusové.

Samotný pohled na zničené oblasti ale ukazuje, že pár tisíc stavebníků nic nevyřeší, nemluvě o tom, že muži z obou lidových republik jsou verbováni do zbraně, protože tam mobilizace vyhlášena na rozdíl od Ruska je, takže přiložit ruku k dílu obnovy nemohou.

Změny ve vedení separatistických oblastí

Otázka řešení budoucnosti Donbasu dělá těžkou hlavu i Kremlu, což je vidět i ve změnách ve vedení separatistických republik, uvedl tento týden v analýze pro Carnegieho středisko pro podporu mezinárodního míru ruský nezávislý novinář Konstantin Skorkin, který se narodil v Luhansku.

Město Rubižne je srovnáno se zemí, ukazuje video z dronu

Video: Twitter @sommervilletv

Doněcká lidová republika má dokonce nového premiéra Vitalije Chocenka, který se sice narodil v ukrajinském Dnipru, ale studoval v Moskvě na Lomonosovově univerzitě a pracoval na ruském ministerstvu průmyslu a obchodu. Ve vedení samozvaných lidových republik se tak objevují přímo lidé spjatí s Ruskem, což se dříve v takové míře nedělo, i když vicepremiér DNR v letech 2020 až 2021 Vladimir Paškov byl původně gubernátorem ruské Irkutské oblasti.

Souvisí to s tím, že své posty opouštějí chráněnci uprchlého ukrajinského oligarchy Sergije Kurčenka. Už loni byl šéfem průmyslových podniků jmenován ruský byznysmen Jevgenij Jurčenko.

Odložené masky

Podle Skorkina to odpovídá i situaci, masky byly odloženy a není potřeba nic předstírat, ani to, že separatistické republiky budou vytvářet vlastní národ.

Skorkin připomíná, že zahájení invaze změnilo situaci, původně totiž měly obě republiky sloužit jako trojské koně, jež měly oslabovat kyjevské vedení a brzdit snahy Ukrajiny o pevnější propojení se Západem.

Výměny mohou podle Skorkina souviset právě s obnovou Donbasu, kterou bude muset platit Rusko. Moskva místním vůdcům příliš nevěří, bojí se, že by peníze na obnovu mizely jako v Jižní Osetii, a tak chce alespoň zajistit, že pokud část peněz bude odsáta, aspoň skončí ve správných kapsách.

Co s lidovými republikami

Jediným, kdo zůstává u moci z původního vedení DNR, je Denis Pušilin, i když se o něm spekuluje, že je příští na řadě. Skorkin se však domnívá, že dokud bude existovat samostatná DNR, zřejmě u moci zůstane obklopen Rusy. A nelze vyloučit, že by u moci zůstal i po případném připojení k Rusku, například v čele Krymu je od konce února 2014 stále nesestřelitelný Sergej Aksjonov

Kreml nijak nespěchá se snahou ukončit existenci samostatných republik, jejichž uznání 22. února dalo alespoň jakés takés oprávnění intervence, když požádaly o vojenskou pomoc.

DNR i LNR otevřely svá velvyslanectví v Moskvě a Kreml nechává jen na jejich vůdcích, jak budou řešit otázky válečných zajatců se zřejmou snahou donutit západní země k jednání s vůdci mezinárodně neuznávaných pseudostátních útvarů.

Skorkin nevylučuje ani k návrat vytvoření vazalského formálně samostatného Novoruska ležícího mezi nepřátelskou Ukrajinou a vlastní Ruskou federací.

Jedním z možných scénářů sice zůstává anexe celého Donbasu spolu s okupovanými oblastmi na jihu Ukrajiny, problémem však zůstává velký odpor obyvatel v Záporožské a Chersonské oblasti k připojení, místní elity ruské okupanty odmítají a kolaboranti jsou častými terči útoků, Moskva proto z bezpečnostních důvodů s referendy v těchto oblastech nespěchá, což zdůvodňuje špatnou bezpečnostní situací.

Anexe by navíc znamenala konec ambicióznějšího plánu získat kontrolu nad celou Ukrajinou, byla by jasně vnímána jako okupace, a ne jako podpora samostatnosti a vymanění zpod nadvlády kyjevského režimu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků