Hlavní obsah

Rušení sídel i méně eurokomisařů. Rakouský kancléř chce snížit výdaje Bruselu

– Vídeň

Razantní snížení počtu eurokomisařů z nynějších 28 na 18 a pouze jedno ze současných dvou sídel Evropského parlamentu požaduje rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP). Jeho země se 1. července ujímá předsednictví a Kurz je ostrým kritikem hospodaření EU, napsal server deníku Die Welt. Unie by podle Kurze měla „pečlivě zacházet s penězi evropských daňových poplatníků“.

Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Sebastian Kurz (ÖVP).

Článek

„Myslím, že pokud chceme v Evropě šetřit, měl by jít Brusel příkladem a snížit své administrativní výdaje,“ prohlásil Kurz.

Kancléř rovnou předkládá návrh, jak by Evropská komise měla začít s úsporami. „Pokud snížíme počet komisařů ze současných 28 na 18 lidí, ti se navíc budou střídat na principu rotace, povede to nejen k úsporám, ale Komise bude efektivnější a akčnější,“ řekl.

Další výrazné úspory by mohlo přinést rozhodnutí o jednom sídle Evropského parlamentu. V současnosti europoslanci zasedají jednou měsíčně od pondělí do čtvrtka ve Štrasburku ve Francii, zbytek dnů tráví v belgické metropoli Bruselu. Sekretariát parlamentu je v Lucemburku, hlavním městě Lucemburského vévodství.

Příliš drahé instituce

Platby za několik sídel europarlamentu se pohybují kolem 200 miliónů eur ročně (5,13 miliardy korun). Rozložení institucí vychází z dohody, podle které mají být instituce EU umístěny v co největším počtu zemí Unie nejen kvůli prestiži, ale i kvůli ekonomickým zájmům.

„Je nesmyl mít dvě sídla, a to Brusel a Štrasburk, pro jednu instituci – Evropský parlament. Jsem pro to, aby měl v budoucnu jedno sídlo,“ řekl Kurz. Současně je prý ale realista a ví, že „Francie s veškerým pokrokem, který učinil Emmanuel Macron, se pravděpodobně nikdy dobrovolně nevzdá místa ve Štrasburku“.

Debatu o úsporách odstartovalo jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027. Návrh předpokládá rozpočet 1279 miliard eur (skoro 33 biliónů korun) na uvedené období. V období let 2014 až 2020 byl rozpočet i s Velkou Británií 1087 miliard eur (zhruba 28 biliónů korun), což po odečtení inflace bylo vlastně 964 miliard.

Pro Kurze a mnohé další šéfy evropských vlád je takový návrh neakceptovatelný – když bude Unie po odchodu Velké Británie menší, nemůže být rozpočet vyšší. EU musí být podle rakouského kancléře štíhlejší, úspornější a výkonnější.

„Věříme, že brexit stejně jako nadcházející debata o příštím víceletém finančním rámci EU jsou dobrou příležitostí ke kritickému přezkoumání výdajů EU, aby nakládání s penězi evropských daňových poplatníků bylo pečlivější,“ uvedl Kurz. Rakousko každý rok odvádí do Bruselu 970 miliónů eur (cca 25 miliard korun).

Reklama

Výběr článků

Načítám