Hlavní obsah

Putinizace ohrožuje demokracii na východě Evropy, napsal německý list

Berlín

Na východním okraji Evropské unie se demokratický vývoj zastavil. Své právní systémy obzvlášť oslabily někdejší největší naděje jako Maďarsko a Ukrajina. I Česko v tomto směru už dlouho stagnuje, napsal ve středu německý deník Die Welt.

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

Prvního ledna 1990 vystoupil český prezident Václav Havel před světem v televizním projevu, v němž prezentoval vizi budoucnosti své země. Snil o "lidském" Česku: "nezávislém, svobodném a demokratickém". Havlova řeč se stala symbolem pro optimismus, který ve velké části východní Evropy panoval po dvě desetiletí od rozpadu východního bloku.

Vývoj mladých východoevropských demokracií byl také historií pokroku. Rok od roku se život v zemích jako Česko a Maďarsko stával svobodnější a spravedlivější. V minulém roce se však tento vývoj zastavil, alespoň podle studie amerického výzkumného institutu Freedom House pro rok 2012.

Od rozpadu Sovětského svazu zveřejňuje tato organizace každý rok průzkum nazvaný Státy na přechodu, v němž zkoumá stav vývoje demokracie ve 29 státech východní Evropy a Eurasie.

Omezování svobod po vzoru Ruska

Výsledek je smutný: v deseti z těchto zemí vývoj v uplynulém roce stagnoval, a v jedenácti nabral trend dokonce negativní směr. Organizace to označuje za "putinizaci", tedy omezování osobních svobod po vzoru Ruska. Zvláště znepokojivá je skutečnost, že k oslabení právního státu v loňském roce došlo v zemích, které od roku 1990 udělaly největší pokrok. To se týká především Maďarska a Ukrajiny.

Ukrajina nikdy nebyla tak svobodná jako jiné východoevropské země, ale od oranžové revoluce v roce 2004 udělala velký pokrok. Zdálo se, že za prezidenta Viktora Juščenka se systematické falšování voleb a útisk médií staly minulostí. Jeho nástupce Viktor Janukovyč se však vrátil ke staré tradici a znovu podkopává právní stát. Politicky motivované odsouzení opoziční političky Julije Tymošenkové loni v říjnu otevřeně ukázalo moc politiky nad justicí.

"Příklad Ukrajiny v minulosti často následovaly mnohé eurasijské země, a tak návrat ke starým pořádkům nevěští nic dobrého," poznamenal jeden z autorů studie institutu Freedom House Christopher Walker.

Zatímco omezování právního státu na Ukrajině a v Maďarsku vzbudilo v celém světě velkou pozornost, negativní vývoj v malých balkánských státech zůstává nadále bez povšimnutí.

Místní volby v Kosovu byly systematicky falšovány, což přimělo mnoho občanů k jejich bojkotu. Albánie se po korupčním skandálu a vraždě soudce dál vzdaluje svému cíli stát se členem Evropské unie a v Bosně a Hercegovině jde demokratický vývoj nazpátek už čtvrtý rok po sobě.

Pokročili Poláci a Lotyši

Navzdory tendenci k omezování svobod ve východní Evropě nalezl Freedom House i pozitivní příklady. Země jako Polsko a Lotyšsko si své hodnocení znovu vylepšily a řada států zůstává stabilní. Stabilita však znamená stagnaci pro země, které by měly být na cestě k větší demokratické svobodě.

"V nových členských zemích EU se neprovádějí rozhodující reformy," tvrdí Walker. "Vliv peněz na politiku a nedostatečná otevřenost práce vlád by mohly vést ke ztrátě důvěry obyvatelstva," varoval.

I samo Česko, země Václava Havla a vzor pro celý region, dlouhodobě stagnuje, i když ve srovnání s jinými na vysoké úrovni. Havel sám už nemůže budoucnost Evropy nijak ovlivnit, protože otec české demokracie loni v prosinci zemřel. Nyní je na nové generaci východoevropských politiků, aby dokázala, že jeho sen o svobodné a demokratické budoucnosti nezemřel s ním, uvedl německý list.

Reklama

Výběr článků

Načítám