Článek
Maročan se hranici pokoušel překonat se svou ženou a dalšími společníky. Zřítil se ze skalnaté stěny u zříceniny Socerb ležící u stejnojmenné slovinské obce, v těsné blízkosti hranice s Itálií.
Před dvěma týdny se po přechodu této hranice utopil 32letý Pákistánec v řece Soča (jíž Italové nazývají Izonso) mezi obcemi Gradisca a Sagrado.
Podle policejní stanice v nedalekém italském městě Terst počet lidí bez patřičných dokumentů, kteří jsou při přechodu hranice zadrženi, a těch, co se posléze přihlásí úřadům, se za posledních 12 měsíců zdvojnásobil. Na hranicích policie v roce 2019 zadržela kolem 4000 lidí, dalších 1300 se jich přihlásilo italským úřadům a požádalo o ochranu.
Slovinsko udeří na „lovce migrantů“ u hranic
Do Terstu směřují hlavně Pákistánci (60 procent), Afghánci, Iráčané, Syřané a Bangladéšané.
Slovinsko v červenci posílilo ostrahu 199 kilometrů dlouhé hranice s Itálií několika desítkami vojáků. Ostrahu hranice mají ve Slovinsku obvykle na starosti policisté. Na několika místech už dnes stojí hraniční plot.
Šéf italské protiimigrační Ligy Matteo Salvini, který tehdy zastával post ministra zahraničí, hrozil, že na hranicích se Slovinskem nechá postavit zábrany proti migrantům. To Lublaň označila za nepřijatelné, protože jsou obě země v schengenském prostoru volného pohybu osob.
Slovinsko čelí sílícímu náporu migrantů
Balkánská migrační trasa, která vede z Pákistánu a z Afghánistánu až do Rakouska a Německa, byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko.
Podle úřadů jsou nyní počty běženců na této migrační trase nejvyšší od roku 2016, kdy EU s Tureckem uzavřelo dohodu, na jejímž základě Turecko přestalo pouštět převážně syrské uprchlíky směrem do Evropy.