Hlavní obsah
Jedna ze šestnáctipatrových budov ukrývá na svém vršku toto graffiti. V Pripjati je podobných rozeseto mnoho. Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Havárie Černobylu je stále plná otazníků. Jaké jsou její skutečné důsledky?

Šedesát, nebo milion? Ani po mnoha letech se svět nedokáže shodnout, kolik obětí si vlastně vyžádala největší jaderná havárie v dějinách. A po japonské Fukušimě jako by stín této ničivé události dostal ještě zlověstnější kontury. Existují sice důkladné mapy zamořených oblastí, má to však háček: i samotný rozsah nebezpečí radiace je zdrojem sporů.

Jedna ze šestnáctipatrových budov ukrývá na svém vršku toto graffiti. V Pripjati je podobných rozeseto mnoho. Foto: Jakub Kynčl, Novinky
Havárie Černobylu je stále plná otazníků. Jaké jsou její skutečné důsledky?

Černobylská havárie: neštěstí s ničivými následky

Ukrajina po černobylské havárii zaplatila za klid planety životy a zdravím tisíců svých občanů a investovala do odstranění následků miliardy hřiven. Jak ale uvedl v roce 2011 ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v poselství ke 25. výročí tragické havárie čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu, žádný stát světa není schopen se s takovým neštěstím vyrovnat sám.

Janukovyč při této příležitosti poukázal také na nezbytnost vybudovat nad zničeným reaktorem nový ochranný kryt, což ovšem vysoce překračovalo rozpočtové možnosti Ukrajiny. Proto se nakonec na stavbě sarkofágu o hmotnosti 36 tisíc tun za 1,5 miliardy eur, tedy více než 40 miliard korun, podílelo 45 zemí včetně Česka. Náročná a nákladná akce začala v roce 2012, hlavní část sarkofágu byla dokončena o 4 roky později.

Černobyl jako atrakce pro turisty – i před opravou sarkofágu

Turisty neodradí nic: v minulosti se nechávali v Černobylu fotit i před rozpukaným sarkofágem přikrývajícím zničený reaktor č. 4 a dvě stě tun jaderného paliva. Mohli mít pocit, že vše je téměř v pořádku – snad až na místa, kde se dozimetr jejich průvodce zuřivě roztikal. To, že tu radiace v průměru 35krát přesahuje běžnou normu, jim nevadí. Jsou tu přece na skok.

Za den návštěvy podle deníku Daily Mail zaplatí v přepočtu necelé tři tisíce korun. U vchodu ale musí podepsat souhlas s dodržováním protiradiačních pravidel. Je mezi nimi zákaz kouření a konzumace potravin. A pak už hurá za jaderným dobrodružstvím. Když si vyfotí reaktor, pokračují k městu Pripjať, jež stojí tři kilometry odsud. Tady dřív bydleli zaměstnanci elektrárny.


Ukrajina chce zónu využít

Ukrajinské úřady pocit bezpečí nejspíš sdílejí: byla by podle nich škoda hospodářsky nevyužít rozsáhlé oblasti, kterých se lidská ruka za posledního čtvrtstoletí téměř nedotkla. Vláda už před lety připravila dobrozdání, které oblasti „zakázané zóny“ okolo Černobylu lze znovu osídlit a které lze využít zemědělsky – nebo aspoň k těžbě dřeva.

Černobylský reaktor lákal turisty už v době, kdy se jeho sarkofág rozpadal. V roce 2016 byla dokončena jeho oprava.

Foto: Profimedia.cz

V zóně se rozmnožili vlci a žije tu také dost losů a divočáků. A v okolních jezírkách plavou obrovští sumci. Lovit se ale nedají – bahno na dně je radioaktivní. Loví se v řece Pripjať.

„V zimě sem na ryby jezdí papaláši z Kyjeva. To tady pak stojí limuzín... Ti by přece ryby otrávené radiací nelovili ani nejedli, takže musí být zdravé,“ je přesvědčený jeden z místních obyvatel Anatolij.

Spory o počet obětí

Ve světě ale i kvůli havárii ve Fukušimě stále panují o Černobylu dohady. „Jak nebezpečná je jaderná energie?“ ptá se britský časopis New Statesman a odpovídá si: „Moc ne.“ Jako argument uvádí, že na každou osobu, jež zemře v důsledku jaderné havárie, připadne 4000 mrtvých, kteří se stali obětí uhlí – ať už při jeho těžbě, či při vdechování zplodin a jemných částic prachu, jež vznikají při spalování.

Toto hodnocení podporuje zpráva Vědecké rady OSN pro atomovou radiaci (UNSCEAR). Podle ní se přímou obětí katastrofy v Černobylu staly tři desítky lidí a v uplynulých 25 letech zemřelo „z různých příčin“ dalších 19 osob, jež byly v době katastrofy na nejnebezpečnějším místě elektrárny a dostaly vysoké dávky ozáření.

Černobyl v roce 1993.

Foto: Profimedia.cz

K tomu zpráva připočítává ještě 15 lidí, kteří do roku 2008 zemřeli na rakovinu štítné žlázy. Suma sumárum si podle UNSCEAR jaderná havárie vyžádala něco přes šedesát životů.

Jenže aktivisté z Greenpeace uvádějí, že Černobyl zabil 200 tisíc lidí. Kniha ruských autorů dokonce přišla s číslem 985 tisíc. Její kritici ovšem upozorňují, že započetla mezi černobylské mrtvé všechny oběti zvýšené úmrtnosti po zániku SSSR, aniž by byla prokázána souvislost jejich smrti s jadernou nehodou.

Čtvrtý blok černobylské elektrárny po výbuchu.

Foto: Profimedia.cz

Nejčastěji se operuje s údaji mezi 4000 (odhad Světové zdravotnické organizace) a 93 000 obětí. Ale i tato čísla vzešla ze statistického modelu o domnělých dopadech radiace na lidský organismus a z odhadů rozsahu uvolněné radioaktivity.

Ukrajinský lékař David Bělyj, spoluautor řady prací o následcích havárie, však podobné údaje hodnotí velmi skepticky: „Odhadnout následky radiace je velmi těžké.“ Ani čtvrt století po Černobylu není totiž jasná skutečná závislost poruch zdraví a radiace. „Kromě rakoviny štítné žlázy nevedl k úspěchu žádný pokus spojit ji s nemocemi vnitřních orgánů postižené populace. Nelze říci, že žaludeční vředy a srdeční nemoci likvidátorům havárie diagnostikujeme častěji nebo ve zvláštní formě,“ podotýká Bělyj.

Exploze v reaktoru

Explozi čtvrtého reaktoru, který byl spuštěn v roce 1984 a jejž čekala odstávka, předcházel běžný test nouzového fungování parní turbíny.

Testovat se mělo 25. dubna 1986, technici ale začali 26. dubna hodinu a půl po půlnoci. Operátoři se při tom dopustili osudové chyby: zablokovali havarijní signál, který při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstaví reaktor.

Ten tedy stále dál běžel, i když klesl průtok chladicí vody. Ta se přehřála a v důsledku silně stoupl tlak. Praskly palivové články, jejichž úlomky spadly do chladicí vody a v okamžiku ji přeměnily v páru.

Podél cesty z Černobylu do Pripjati se volně pasou koně Przewalského (rok 2010).

Foto: archiv Viléma Nademlejnského, Novinky

Následná exploze zvedla tisícitunové víko reaktoru, z reaktoru začala unikat radioaktivita. Dovnitř vnikl vzduch, začal hořet grafit, jímž byl reaktor tohoto typu obložen.

Šlo o reaktor sovětského typu RBMK – tedy tzv. kanálový reaktor velkého výkonu. Tento typ je specifický tím, že je moderován grafitovou vyzdívkou a chlazený tzv. lehkou vodou. Havárii – jak se později ukázalo – nezpůsobila pouze série chyb obsluhy, jež byla špatně vyškolena, ale i vážné závady přímo v projektu reaktoru. Jaderné elektrárny s RBMK fungují dosud pouze v Rusku.

Reakce kovu palivových trubek s vodou uvolnila vodík. Nastal druhý výbuch.

Úniky radioaktivity pokračovaly v menší míře až do přikrytí reaktoru sarkofágem. Spad zasáhl 200 tisíc kilometrů čtverečních v Evropě, z toho asi 150 tisíc v Bělorusku, vítr ho zavál i do dalších zemí – do Skandinávie, ale také do Československa.

Chronologie katastrofy v Černobylu

26. dubna 1986 - dva výbuchy páry v rozpáleném chlazení ničí černobylský reaktor číslo 4, pokračuje neřízená jaderná reakce. Do ovzduší se uvolňují tuny jaderného paliva 

27. dubna  - zahájena evakuace 50 tisíc obyvatel přilehlého města Pripjať. Bylo jim řečeno, že odjíždějí jen na tři dny

28. dubna  - ve Skandinávii naměřena mimořádně vysoká radioaktivita

29. dubna  - Moskva přiznává havárii, uvádí dva mrtvé

2. května - SSSR oznamuje, že štěpná reakce v poškozeném reaktoru byla zastavena

konec roku 1986 - reaktor č. 4 uzavřen do železobetonového sarkofágu se životností 10 let, dodnes nenahrazen

1986-7 - 830 tisíc lidí vysláno k očistě černobylské zóny od radioaktivních materiálů

1991 - po požáru odstaven další reaktor

1992 - Mezinárodní poradní skupina pro jadernou bezpečnost označila za příčinu havárie nikoli lidské chyby obsluhy, jak se do té doby tvrdilo, nýbrž chybnou konstrukci reaktoru

1995 - podpis memoranda, kde Ukrajina slibuje Černobyl do roku 2000 uzavřít

1997 - vznikl Černobylský fond pro zvládání ekologických následků katastrofy

2000 - odstaven poslední reaktor v Černobylu

2010 - začíná výstavba nového sarkofágu za 1,6 miliardy eur, potrvá 5 let

po roce 2020 - bude odstaveno  dalších 11 reaktorů černobylského typu, které jsou dosud v provozu

rok 2600 - černobylská zóna začne být opět bezpečná pro lidské osídlení

 (Zdroj: DPA)

Za porušení bezpečnostních předpisů bylo posléze odsouzeno do vězení několik klíčových pracovníků elektrárny. Ředitel Viktor Brjuchanov dostal deset let. Po třech letech byl propuštěn.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků