Noční můra: Dřív odsouzený pedofil, dnes oblíbený trenér na malém městě

V jeho případě jde o alarmující selhání systému. Špatně je v něm úplně všechno. Jde o diagnostikovaného pedofila, který v 90. letech seděl ve vězení právě za zneužívání chlapců ve věku od osmi do čtrnácti let. Stalo se tak v Praze, kde tehdy bydlel.

Po odpykání trestu i ústavní léčby se však k práci s dětmi vrátil a podle všeho právě v tomto období na jednom ze soustředění potkal tehdy malého Richarda. S dalšími dětmi pak trávil čas dalších více než dvacet let až dodnes, kdy už mu je téměř 70 let.

V současnosti už má čistý trestní rejstřík. Nic mu tak nebránilo v tom, aby posledních sedm let týden co týden sám vedl kroužky juda hned ve dvou obcích blízko Plzně, kam se přestěhoval. Na starosti má děti od pěti do patnácti let.

Zároveň celé ty roky jezdil na judistický tábor na jihu Čech, který organizovala jedna z mládežnických organizací z Prahy. Šlo o to stejné místo, na kterém se kdysi Richard coby malý kluk stal obětí znásilnění.

O trenérově minulosti přitom na Plzeňsku nic nevěděli, ani nemohli. Pro zúčastněné to byl šok. Podle generálního sekretáře Českého svazu juda Romana Kalouse A. C. není a za poslední nejméně dvě dekády ani nebyl jejich členem. Nemá ani akreditaci trenéra juda. Od roku 2019 však má licenci trenéra jiu-jitsu.

Ríša pochází z Prahy a dnes je mu 29 let. Přesně si nevzpomíná, kolik mu bylo, když se to stalo. Sedm nebo osm let. Navštěvoval judistický kroužek v Praze 6 a odjel s ním na vícedenní soustředění. Už ani nepamatuje přesné místo onoho tábora. Událost, která se mu stala kolem roku 2002, tehdy jako dítě naprosto vytěsnil. Nikomu se nesvěřil.

Z normálního kluka se stal samotář, zažíval noční běsy, úzkosti, čelil šikaně ve škole a na prahu dospělosti u něj psychické potíže vygradovaly. Teprve po několika letech terapie vyšlo najevo, že jako malé dítě prožil trauma, se kterým se nedokáže vyrovnat. Jeho psychiatrička u něj diagnostikovala posttraumatickou stresovou poruchu.

Ríša se několikrát pokusil o sebevraždu, není schopný žít běžný život a získal invalidní důchod. Na popud své psychiatričky se obrátil na právničku Terezu Otavovou z organizace Věřím ti. Ta loni podala trestní oznámení. Ríša poznal A. C. na hromadné fotografii trenérů jednoho z pražských klubů. Tehdy ani nevěděl, jak se jmenuje. Teprve pak vyšlo najevo, že jde o člověka s pedofilní minulostí.

Pražská policie jeho oznámení vzala vážně. Vyslechla možné svědky, Ríšovu psychiatričku i samotného A.C. Z jeho výpovědi si zaznamenala: „Co se týká tohoto oznámení, tedy že v roce 2002 v rámci jeho působení ve sportovním klubu mělo dojít k nevhodnému osahávání nějakého nezletilého chlapce, uvedl, že je to možné, ale opravdu si to nepamatuje. Že by ale došlo k orálnímu sexu, který by ten chlapec prováděl jemu, zcela vylučuje.“

„Od doby, kdy vyšel z vězení a prodělal sexuologickou léčbu, si na to dával pozor, aby k ničemu nedošlo…Zároveň jmenovaný uvedl, že je pravda, že takové nutkání občas měl, ale vždy to zvládl a pro jistotu nikdy nebyl s dětmi o samotě, vždy tam byla nějaká další dospělá osoba,“ uvedla policie.

Po několikaměsíčním vyšetřování však konstatovala: „Je dostatečně odůvodněn závěr, že k popisovanému skutku došlo tak, jak je uvedeno, a že jej spáchal právě podezřelý A.C.“ Obvinit však už A.C. nemohla. Věc je již promlčená, policie případ musela letos v květnu odložit a A.C. tak v této věci vyvázl bez trestu.

V době, kdy se to Ríšovi stalo, totiž platil zákon, podle kterého promlčecí doba plynula od spáchání skutku a byla dvanáctiletá. V Ríšově případě tak uplynula v roce 2014. Teprve až od roku 2010 se pravidla změnila a promlčecí lhůta začala běžet až od okamžiku, kdy oběť dosáhne plnoletosti, tedy je jí 18 let. Pak má deset let na to obrátit se na policii. Kdyby tato úprava platila již dříve, A. C. by dnes mohl stanout před soudem.

Jak Novinky zjistily, A.C. se narodil do početné rodiny, ale dětství strávil v dětském domově. Tam se zřejmě sám stal obětí dlouholetého sexuálního zneužívání. Judo začal cvičit v pubertě, vypracoval se až na trenéra. Pracoval jako kopáč, později se stal podle vlastních slov jeřábníkem.

Spoluzaložil prý několik oddílů v Praze. Kromě toho trénoval v jedné z pražských základních škol judo. Začátkem 90. let, když mu bylo asi 36 let, si začal spolu s tehdejším přítelem, který taktéž trénoval judo a karate, do svého pražského bytu vodit chlapce. Bylo jim mezi osmi až čtrnácti lety.

Muži je lákali na karate filmy. Místo toho jim ale pouštěli homosexuální pornokazety a chtěli, aby masturbovali a opakovali to, co vidí na videu.

V tehdejším rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 se píše, že A. C. od začátku trestnou činnost popíral. Během vyšetřování však přiznal, že se mu líbí kluci ve věku 11 až 12 let. U soudu ale obrátil a i toto popřel. Soudem určení znalci tehdy uvedli, že A. C. trpí efebofilií (náklonnost k dospívajícím chlapcům) a pedofilií.

Soud uvěřil chlapcům a oba muže v roce 1993 odsoudil. A. C. dostal pětiletý trest vězení, nařízenou ústavní léčbu a maximálně možný, desetiletý zákaz práce s dětmi. Pobyt obou mužů na svobodě označil soud za nebezpečný.

„Jedná se u nich o trvalou poruchu, kterou nelze vyléčit, a pokud by na svobodě neužívali léky, mohli by se dopouštět stejné trestné činnosti, která je vysoce nebezpečná,“ napsala tehdy soudkyně do rozsudku.