Článek
Sedov měl podle původních plánů doplout v sobotu do polského přístavu Gdyně. Premiér Mateusz Morawiecki ale rozhodl, že ruská loď nedostane svolení vplout do polských vod.
„Premiérovo rozhodnutí je zamítavé,” řekla mluvčí polské diplomacie Ewa Suwarová. „Domníváme se, že vpustit plachetnici do polských vod by odporovalo politice respektování územní celistvosti Ukrajiny a neuznání anexe Krymu,” řekla mluvčí tiskové kanceláři PAP a dodala že od této politiky Varšava neustoupí.
Udělit povolení této školní lodi by bylo v rozporu s politikou neuznávání anexe Krymu
„Očekáváme od Ruska návrat k svobodné plavbě v Kerčské úžině i navrácení zabaveného majetku a propuštění ukrajinských námořníků zadržených při incidentu v roce 2018,“ uvedla ještě s narážkou na loňský incident v Kerčské úžině, kdy ruské lodě zajaly tři ukrajinská vojenská plavidla a Rusové zadrželi jejich posádky, které dále vězní navzdory tlaku západních zemí.[celá zpráva]
Polsko následovalo kroku Estonska. „Estonsko neuznává nezákonnou anexi Krymu. Udělit povolení této školní lodi by podle nás bylo v rozporu s politikou neuznávání této anexe,” řekla agentuře AFP mluvčí estonské diplomacie Sandra Kamilovová.
Estonské rozhodnutí kritizovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová a odsoudila jej jako provokaci.
Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová
AFP připomněla, že zákaz předchází cestě estonské prezidentky do Moskvy, kde má Kersti Kaljulaidová otevřít zrenovované velvyslanectví a setkat se s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Čtyřstěžník Sedov je označován za největší školní plachetnici na světě. Loď o délce 117 metrů byla postavena v roce 1921 a plula pod jménem Magdalene Vinnen II, přičemž sloužila jako nákladní a školní. Po druhé světové válce byla předána Sovětskému svazu v rámci reparací.