„Abych byl upřímný, byli jsme překvapeni spíše pasivní reakcí Evropské unie na rozhodnutí kosovského parlamentu transformovat kosovské bezpečnostní síly na regulérní armádu,“ řekl Putin.

„Je jasné, že Srbové žijící v provincii vnímají tento krok jako přímou hrozbu pro svou bezpečnost,“ dodal, přičemž označil Kosovo za součást Srbska, protože Rusko neuznalo jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008. „Mnohem šířeji to zahrnuje vážné riziko eskalace situace v oblasti. Stěží je v zájmu EU přehlížet takovéto jednostranné akce, které flagrantně porušují mezinárodní právo, zejména, když chce Brusel dál působit jako zprostředkovatel dialogu mezi Prištinou a Bělehradem.“ EU sice Kosovo varovala před tímto krokem, ale nezabránila mu. [celá zpráva]

K situaci na Balkáně řekl Putim, že „vážným destabilizujícím faktorem je politika USA a některých západních zemí, které se snaží získat v oblasti dominanci“. Zmínil přitom několik akcí, které považuje za sporné, ať už to bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999 bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN i podporu Washingtonu a jeho spojenců nezákonnému vyhlášení nezávislosti Kosova. Dodal, že navzdory postoji odmítavému postoji poloviny národa se stala Černá Hora členem NATO a urychluje se snaha přijmout do aliance i Severní Makedonii.

Menšiny v Srbsku a Kosovu

Menšiny v Srbsku a Kosovu

FOTO: Mapy.cz

Putin zdůraznil, že Moskva bude dál podporovat Srbsko: „Po léta jsme pomáhali Srbsku zlepšovat jeho obranné schopnosti dodávkami zbraní a vojenského vybavení i poskytnutím údržby a podpory pro modernizaci. Budeme pokračovat v rozvoji vojenské a technické spolupráce.“ Zmínil i ekonomickou podporu, kvůli spolupráci s Gazpromem se stala Naftna Industrija Srbije vedoucí energetickou společností na Balkáně. Rusko pomáhá i s modernizací železnic.

V Bělehradu pak Putin vyznamenal srbského prezidenta Aleksandara Vučiče řádem Alexandra Něvského za přátelství k Rusku. Obě země podepsaly více než 20 dohod a memorand o spolupráci, které se týkají spolupráce v oblasti rozvoje digitálních technologií, využívání jaderné energie k mírovým účelům, spolupráce při mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, rozvoje železniční dopravy v Srbsku, spolupráce v energetice nebo zapojení ruských společností do průmyslové výroby v Srbsku, uvedla ČTK.

Velká Albánie

„Moje stanovisko je, že konečná dohoda mezi Srbskem a Kosovem, která vyústí v uznání Kosova a v jeho konečné odtržení od historie se Srbskem a kterou uznají a budou garantovat USA a EU, je dohoda, kterou si přejeme,” uvedl albánský premiér Edi Rama v pořadu prištinské televize Svobodná zóna v pondělí večer. Tato dohoda umožní spojení Kosova s Albánií.

Albánský premiér dodal, že Spojené státyEvropská unie mají „právo a závazek přimět strany ke konečné dohodě” a prostřednictvím této dohody sjednotit Albánii s Kosovem.

Srbsko se vzniku Velké Albánie bojí, ale domnívá se, že se mu nedá zabránit.[celá zpráva]