Mrzačení ženských pohlavních orgánů, ke kterému dochází především v Africe, zahrnuje odstranění a často nenávratné poškození části zevních rodidel. Někdy končí i smrtí. Mezinárodní společenství praktiku označuje za porušování lidských práv a OSN si dala za cíl do roku 2030 s ženskou obřízkou celosvětově skoncovat.

V Moskvě je ale podle mluvčí organizace Právní iniciativa Xenie Babičové ženská obřízka veřejně nabízena v síti soukromých zdravotnických zařízení Best Klinik. Provádí se údajně na dívkách ve věku od pěti do dvanácti let. Klinika reagovala prohlášením, že obřízku nezletilých nenabízí a v případě dospělých jen „částečně a na lékařské doporučení”.

Před dvěma lety se v ruském tisku objevily informace o obřízce mladých dívek v severokavkazském Dagestánu. Policie ale důkazy nenašla, protože vyšetřované rodiny odmítaly vypovídat.

Podle odhadů ruských lidskoprávních organizací podstoupily v zemi obřízku desetitisíce žen, zejména v severokavkazském regionu. Návrh zákona, který obřízku zakazuje, leží v parlamentu od roku 2016. Ministerstvo zdravotnictví záležitost odmítá komentovat s tím, že ženská obřízka není lékařský zákrok, a nespadá proto do ministerské kompetence.