„Předpokládá se, že rodiče žáků by se měli finančně podílet,“ sdělila nizozemská televize NOS.

Záměr okamžitě narazil na odpor mnoha poslanců parlamentu. Obávají se, že takové školy nepříznivě ovlivní integraci občanů tureckého původu, a vyzvali vládu v Haagu, aby situaci pozorně sledovala.

„Je znepokojující, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vnímá nizozemské Turky jako své poddané, kteří by ho měli poslouchat a chodit do škol, které jim určí,“ řekl Jan Paternotte, poslanec za liberální stranu D66.

„Nemyslím si, že další zasahování do života našich tureckých spoluobčanů zvenčí posílí soužití,“ dodala Martha van der Gronningenová ze Strany práce. Wouter Koolmees, ministr pro sociální záležitosti, do jehož kompetence spadá i integrace, zopakoval, že nespatřuje problém, pokud se přistěhovalci nezříkají svých kořenů.

„Nechceme však, aby se takové vzdělávání zaměřovalo na brzdění integrace v Nizozemsku či na podporu antidemokratických názorů. Pokud zjistíme, že se tak děje, tak vláda zasáhne,“ ujistil.

Vztahy obou zemí poznamenalo napětí

Nizozemsko a Turecko se teprve letos v červenci dohodly na plném obnovení diplomatických styků, jež se zhoršily loni v březnu, když Nizozemsko odmítlo vstup do země tureckému ministru zahraničí Mevlütu Çavuşogluovi a ministryni pro záležitosti rodiny Fatmě Betül Sayan Kayaové.

Oba chtěli agitovat mezi nizozemskými Turky před kontroverzním referendem o posílení pravomocí tureckého prezidenta. Ankara tehdy žádala omluvu, jinak hrozila tvrdou odvetou.

Ve zhruba sedmnáctimiliónovém Nizozemsku žije podle různých odhadů asi 400 tisíc až půl miliónu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.

Projekt počítá se 14 zeměmi
Turecký projekt víkendových škol se týká 14 států. Patří mezi ně mj. Nizozemsko, SRN, USA, Francie či Rakousko.
Pětihodinová výuka se má vztahovat na děti tureckého původu od šesti do 17 let. Skupiny mají být rozděleny podle věku.
V každé má být 15 až dvacet žáků a učební plán počítá se dvěma hodinami turečtiny a po hodině dějin, náboženství a kulturní výuky.
Každá škola má dostat ročně sedm tisíc eur (asi 180 tisíc korun) od tureckého státu.
Zdroj: Die Zeit