Mezi prvními, kteří Putinovi gratulovali k vítězství, byl čínský prezident Si Ťin-pching.  Současně prohlásil, že vztahy mezi ČínouRuskem jsou „na nejlepší úrovni v historii, což je příklad budování nového druhu mezinárodních vztahů“.

Mezi dalšími gratulanty byli prezidenti Kazachstánu, Běloruska, Venezuely, Bolívie a Kuby. Politici západního světa ale mlčí, připomněla BBC.

Jeden z mála komentářů zatím dorazil z Německa, a to od novopečeného ministra zahraničí Heika Masse. Ve svém komentáři zpochybnil spravedlivost hlasování. „Výsledek voleb v Rusku pro nás nebyl překvapivý, stejně jako okolnosti hlasování. Z našeho pohledu nelze hovořit o zcela spravedlivé politické soutěži," citovala Maase agentura DPA.

ČTĚTE TAKÉ:
Prezidentské volby v Rusku provázely masové podvody a tlak na voliče

Připomněl to, že se volby konaly i na území Krymu, který byl připojen v rozporu s mezinárodním právem, což je podle jeho slov nepřijatelné.

Maas ale prohlásil, že po Putinově volebním vítězství musí Evropská unie pokračovat s Ruskem v dialogu. „Rusko zůstává obtížným partnerem, ale současně je potřebné, pokud jde o řešení významných mezinárodních konfliktů,“ dodal Maas.

Ostře kritizovala ruské prezidentské volby švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová. Tvrdí, že byly nedemokratické. „Ruské prezidentské volby byly ukázkou toho, jak prezident Putin manipuluje,“ uvedla politička ve švédském rozhlase SVT. Média byla podle ní řízena státem a opozice nemohla pracovat. Ostře kritizovala skutečnost, že se prezidentské volby konaly také na anektovaném Krymu.

Putin získal v nedělních prezidentských volbách 76,67 procenta hlasů a získal už v prvním kole voleb nový šestiletý prezidentský mandát. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády.