Premiérka slíbila, že bude bojovat proti návrhům přiznat občanům EU plná práva v Británii, když se do země dostanou poté, co země osmadvacítku opustí: „Říkám jasně, že je rozdíl mezi lidmi, kteří přišli před tím, než opustíme EU, a těmi, kdo přijdou a vědí, že Británie již není členem unie.“

Ministři zahraničí EU ale požadují, aby občané sedmadvacítky měli v Británii plná práva, i když do Spojeného království přijedou až během přechodného období od března 2019 do konce roku 2020. Ve hře není jen právo neomezeného pobytu, ale i přístup ke vzdělání a sociálnímu zabezpečení, včetně příspěvků na děti, uvedl list The Financial Times.

Mluvčí Mayové vzápětí sdělil, že spor je věcí vyjednávání. Na to zareagoval koordinátor evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt, který slova Mayové podle BBC odmítl: „O právech občanů (EU) během přechodného období nelze vyjednávat.” Aby přechodné období fungovalo, nemohou podle něj pro občany EU platit dvě různé sady práv.

EU již dříve označila zachování volného pohybu osob a záruku jejich práv za podmínku, aby Británii zůstal během přechodného období volný přístup na evropský jednotný trh. Spojitost těchto věcí v reakci na výrok Mayové znovu zdůraznil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Znepokojení Britové v zemích sedmadvacítky 

Znepokojeni jsou jak občané EU žijící v Británii, tak ale i Britové v unii. „Myslím že mnoho z nás Britů žijících v Evropě je zděšených pokračujícím hnusným zacházením s občany EU ve Spojeném království,“ řekla předsedkyně kampaně Brexpats, které usiluje o zachování práv Britů v EU i po odchodu Spojeného království z EU.

Williamsová dodala: „Jestliže chce Spojené království volný pohyb kapitálu, služeb a zboží v přechodném období, musí tu být taky volný pohyb lidí. S občany by se mělo zacházet alespoň stejně jako se zbožím, službami a kapitálem, když už ne lépe, a to z morálních důvodů.“

Šéfka skupiny British In Europe Jane Goldingová varovala před odplatou: „Pokaždé, když Theresa Mayová odmítne návrh EU o právech občanů, by si měla pamatovat, že to má přímý dopad na práva a životy 1,2 miliónu Britů žijících kontinentální Evropě”.

Podle organizace The3million hájící práva občanů EU v Británii by to mohlo vytvořit „úplný chaos“.

Podpisy smluv v přechodném období?

Sedmadvacet zemí EU se na konci ledna dohodlo, že po odchodu Británie nabídne zemi přechodné období v délce 21 měsíců, tedy do 31. prosince 2020. V Británii má podle představ Bruselu během něj platit unijní právo, včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce evropského soudu. Británie ale jako stát mimo EU již nebude mít zastoupení v unijních institucích a jejím rozhodovacím procesu.

Británie chce mít právo podepisovat nové obchodní smlouvy během přechodného období po vystoupení země z Evropské unie. V parlamentu v Londýně to ve čtvrtek řekl ministr pro brexit David Davis: „Primární oblastí pro mě... je otázka našeho práva podepisovat obchodní smlouvy v průběhu přechodného období, abychom je mohli okamžitě uvést v účinnost po odchodu (z EU).”

Davis poslancům sdělil, že odhadnout hospodářský dopad brexitu je mimořádně těžké a veškeré předpovědi renomovaných institucí selhaly Podle něj se nepotvrdily pesimistické prognózy, když Británie zaznamenává rekordní růst zaměstnanosti.