K rázné výměně názorů došlo hned první den Erdoganovy historické dvoudenní cesty do Řecka. Erdogan kritizoval způsob, jímž řecké úřady zacházejí s tureckou menšinou v severovýchodním Řecku.

„Nedostává se jim nutné podpory, co se týče investic... a diskriminace pokračuje,“ prohlásil Erdogan o turecké menšině a dodal, že některé body dohody z Lausanne potřebují vyjasnit. Řecko v souladu se smlouvou označuje tuto komunitu pouze nábožensky za menšinu muslimskou. Podle Erdogana však o ní jako o turecké menšině mluví i Evropský soud pro lidská práva.

O tom, že je turecká menšina v Řecku diskriminována, hovořil Erdogan i v pátek při své návštěvě řeckých Turků v Komotini na severovýchodě země. Město kdysi náleželo k Osmanské říši.

Prezident Erdogan při návštěvě turecké komunity v řeckém Komotini

Prezident Erdogan při návštěvě turecké komunity v řeckém Komotini

FOTO: Handout, Reuters

„Učinili jsme velmi důležitá rozhodnutí, abychom uspokojili potřeby etnických Řeků, kteří jsou tureckými občany. Máme tedy právo očekávat, že se Řecko zachová stejně,” citovala ČTK z Erdoganova prohlášení před davem shromážděným u místní školy.

Řecko revizi nepřipustí

Řecká strana však úpravu smlouvy z Lausanne odmítá. „Tato smlouva není pro nás otázkou k jednání. Nemá žádné nedostatky, nepotřebuje revizi ani aktualizaci. Platí taková, jaká je,“ odrážel ve čtvrtek Erdoganův výpad prezident Pavlopulos, jeden z předních řeckých právních odborníků. Smlouva neposkytuje prostor pro územní spory a jasně stanovuje status muslimské menšiny v Řecku, dodal.

Mezi našimi zeměmi existovaly vždy rozdíly a jednotlivé pozice jsou dobře známy.řecký premiér Tsipras

Dohoda vyřešila otázku územního uspořádání Turecka po první světové válce a po porážce Atén v řecko-turecké válce, která následovala po světovém konfliktu. Řecku připadly prakticky všechny ostrovy v Egejském moři včetně těch, které jsou v bezprostřední blízkosti tureckého pobřeží, což Erdogan dlouhodobě kritizuje.

S Tsiprasem o uprchlících

Erdoganovo čtvrteční setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem bylo podle agentury AP o poznání klidnější než s prezidentem Pavlopulosem. „Mezi našimi zeměmi existovaly vždy rozdíly a jednotlivé pozice jsou dobře známy,“ řekl Tsipras. „Důležité je, že za těmito rozdíly hledáme společný základ a že rozdíly jsou řešeny konstruktivně, s ohledem na názor druhého a bez provokací a nadsázek,“ dodal.

Státníci jednali hlavně o uprchlické krizi, protože řecké ostrovy jsou vstupní branou do Unie pro migranty, kteří přicházejí z tureckého pobřeží. Na programu byly i vztahy v regionu, energetické a obchodní vazby či zmrazené úsilí Turecka o vstup do EU.

Předmětem sporu mezi Ankarou a Aténami je případ osmi tureckých vojáků, kteří požádali o azyl v Řecku po loňském neúspěšném převratu v Turecku. Ankara požadovala jejich vydání, což ale řecké soudy zamítly kvůli obavám, že nemají zaručený spravedlivý proces ve své vlasti. To Erdogana urazilo. Podle něj je soudní systém jeho země „nejlepší v Evropě“. Řecké televizi Skai řekl, že vojáci měli být předáni ještě před zásahem řeckých soudů.

Sporné body řeckotureckých vztahů
Ankara kritizuje Atény za poskytování útočiště lidem spojeným s loňským převratem.
Dalším bodem sváru jsou neobydlené ostrovy v Egejském moři, kvůli nimž se v roce 1996 obě země ocitly na pokraji válečného konfliktu.
Vzájemné vztahy jitří také dvounárodnostní Kypr. Ten zůstává rozdělený mezi tureckou a řeckou komunitu na obou stranách hranice monitorované OSN.