Spor začal tím, že osmapadesátiletá žena napsala po německých volbách Schweigerovi na Facebooku zprávu, v níž se ho ptala: „Chtěl jste přece opustit Německo. Proč svůj slib konečně nesplníte?“ Herci, který v době migrační krize hlasitě podporoval uprchlíky, také sdělila: „Vaše chápání demokracie a vaše slovní zásoba jsou mi odporné.“

O herci se tvrdí, že odchod ze SRN slíbil v případě, že se protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) dostane do parlamentu, což ale Schweiger popírá.

Schweiger ženě odpověděl: „Hej, čumáčku…! Rande!? Jen my dva!?“. Její i svůj vzkaz zveřejnil na svém facebookovém profilu, kde je veřejně dostupný.

😀😀😀

Zveřejnil(a) Til Schweiger dne 27. září 2017

Žalobkyně prý herce napadla

Žena se následně stala terčem tvrdých útoků Schweigerových příznivců. Postup herce proto považovala za porušení osobnostních práv a obrátila se na soud s požadavkem, aby byl jeho příspěvek z Facebooku odstraněn.

Předsedající soudce Martin Jung ale ve čtvrtek v Saarbrückenu její žalobu zcela odmítl a nařídil ženě uhradit náklady řízení. Herec sice porušil osobnostní práva ženy, ale to je prý vyváženo zájmem veřejnosti na informovanosti i Schweigerovým právem na svobodu vyjadřování.

Žalobkyně se podle soudu „z vlastního popudu“ podílela na sporné veřejné debatě. Její příspěvek tak prý není ve skutečnosti soukromý. Ženin dotaz, zda herec opustí zemi, označil soud za výzvu k odchodu, jejíž „význam lze jen stěží podcenit“. Žena se tak podle soudu nevyjadřovala neutrálně, nýbrž napadla herce „nepřípustným způsobem“.

Po zveřejnění jejího vzkazu Schweigerovi však následovala vlna urážek a výsměchu na adresu žalobkyně. Ta nyní tvrdí, že tím trpí, a to i zdravotně. Soudci ale prohlásili, že vzhledem ke svému chování se této kritice musela vystavit.

Herec směl zveřejnit i její jméno a adresu, protože žena zveřejnila výměnu názorů s hercem na internetovém fóru s 25 tisíci účastníky, a to předtím, než se obrátila na soud.

Kritické reakce

Žalobkyně ujišťuje, že předtím, než se obrátila na soud, hledala na fóru Deutschland mon amour (Německo, má láska) radu po zveřejnění své zprávy a Schweigerovy reakce. Přitom sdělila i své jméno a adresu. Tím se však podle soudu dopustila „vědomého sebeotevření“, a tím pádem nemá právo na ochranu svého soukromí. Podle soudců její chování ukazuje, že v politickém střetu „zrovna nehledá plnou anonymitu a zdrženlivost“.

Žalobkyně se hájí, že Schweigera „provokovala a chtěla na něj výchovně působit“. Chtěla mu prý sdělit, že jejímu demokratickému vědomí neodpovídá urážení politických protivníků. Herec zase přes svou obhájkyni vzkázal, že zveřejněním obou zpráv chtěl vystoupit proti „štvaní všeho druhu“ a upozornit na problém nenávistných zpráv.

Přestože soud požadoval, aby při vynesení rozsudku byly osobně přítomny obě strany, herec se nedostavil. Za tuto chybu je prý třeba „zvláštní omluva“, podle mluvčího soudu jí však bylo dosaženo tím, že herce zastupovali jeho právníci, oznámil německý Der Spiegel.

Nezájem soudu o hercovu urážlivou odpověď zdůvodnil mluvčí tvrzením, že žalobkyni nešlo o „obsah jeho odpovědi, o její uštěpačnost, nýbrž výlučně jen o to, že byla zveřejněna její osobní zpráva“.

„Zlé vyjádření ,bonus pro prominenty‘ se nedá úplně vypudit z mysli,“ zhodnotil rozsudek čtenář webu NDR.de. Mezi komentáři k textu na stránce deníku Der Tagesspiegel zaznělo: „V současnosti se u mnohých prominentů vykládá každý nedomyšlený pohyb či poznámka jako sexismus. Je zvláštní, že u ,Hej, čumáčku…! Rande!? Jen my dva!?‘ ještě nikdo nenaskočil na tenhle vlak.“