Článek
„Už v lednu vznikl legislativní plán, v němž jsem stanovil termín předložení mediální novely na červen 2026. A věděl jsem proč. Kdyby to totiž šlo podle mého plánu, tak bychom v zákoně už pracovali s daty za rok 2025,“ uvedl ministr v obsáhlém vyjádření.
Jenže „dlouhodobý mediální tlak“ podle něj vytvářel „zavádějící dojem, že žádný návrh neexistuje a vláda nekoná“.
„Takže jsem se rozhodl všechno uspíšit a představit ho už nyní. Logicky však za těchto okolností musí vycházet všechny výpočty z posledních výročních zpráv, tedy za rok 2024. Novější data nejsou,“ dodal.
Klempíř ve středu představil návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, podle kterého by měla dostat ČT příští rok ze státního rozpočtu 5 741 826 000 korun a rozhlas 2 065 766 000 korun. Navržené částky jsou výrazně nižší než letošní rozpočty obou médií.
Pokud by Klempířův návrh odpovídal rozpočtu obou médií z loňského roku, byly by sumy vyšší. Od minulého května vzrostla výše poplatků a televize a rozhlas si polepšily.
„Výše navrhovaných prostředků by odpovídala vždy datům poslední výroční zprávy, kterou bychom měli k dispozici,“ potvrdil pro Novinky.
Podle zákona má rozhlasová a televizní rada předložit výroční zprávu za uplynulý rok do konce srpna. Například loni rada ČT schválila výroční zprávu na konci března.
Koaliční poslanci pod vedením Patrika Nachera (ANO) chtějí přitom tento týden předložit vlastní novelu, která by měla zúžit okruh plátců poplatků. Tím by se ještě před jejich úplným zrušením příjmy ČT a ČRo měly vrátit rovněž do roku 2024.
Klempíř zároveň ve středu odmítl, že by úspory v obou médiích znamenaly útok na demokracii a jejich nezávislost.
„Odmítám tuto tezi. Úspory a šetření je jeden ze standardních úkolů všech odpovědných manažerů. V posledních letech se museli uskromnit nejen občané, ale i řada firem a šetřit se začalo s novou vládou i ve státě. Nevoli šetřit ze strany médií veřejné služby může řada lidí chápat jako jejich odtržení od ostatní společnosti,“ uvedl.
Ohrožením médií veřejné služby není podle něj ani změna způsobu jejich financování. „Soudci, statistici nebo třeba herci v Národním divadle jsou také placení z veřejných rozpočtů a neznamená to přece, že jsou řízení vládou,“ napsal.
Poukázal také na to, že předložený návrh podle něj není finální: „Čeká nás mezirezortní připomínkové řízení, projednávání na vládě a v Parlamentu. Jsem připravený na to, že návrh dozná řady úprav na základě odborné a veřejné debaty.“
