Hlavní obsah

Armáda tankerů v Hormuzu změnila směr. Vydala se k pobřeží USA

Část ze stovek tankerů, které v uplynulých týdnech zůstaly viset v Hormuzském průlivu a jeho nejbližším okolí, začala měnit směr a vydala se k pobřeží Spojených států. Podle analytické společnosti Winward jich je v současné době 171, přičemž obvyklý měsíční průměr tankerů mířících do Mexického zálivu je kolem 110. Americký export ropy z této oblasti je nyní na nejlepší cestě překročit v květnu pět milionů barelů denně.

Foto: Getty Images

Přes Hormuzský průliv vozí tankery pětinu světové produkce ropy a ještě větší podíl zemního plynu.

Článek

Armáda tankerů přijíždí vyzvednout americkou ropu, aby kompenzovala globální nedostatek energetických surovin.

„Tankery zaplavují Americký (Mexický) záliv a nakládají ropu z Texasu a rafinované produkty určené pro Evropu a Asii,“ napsal na svém facebookovém profilu americký republikánský senátor Charles Schwertner s odkazem na změnu názvu Mexického zálivu, který americký prezident Donald Trump přejmenoval na „Americký“.

V květnu podle něj americký export ropy z této oblasti přesáhne rekordních pět milionů barelů denně.

„To je výsledek šachů, které Trump od začátku hrál. Začal prosazovat energetickou politiku, která vytvořila obrovské výrobní kapacity, pak konfrontoval Čínu v Panamském průplavu a odstranil nepřátelskou kontrolu nad Venezuelou,“ chválil strategii amerického prezidenta Schwertner. Nyní se podle něj zdá, že Trump to, co Írán považoval za svou „zlatou kartu vlivu“, proměnil ve strategickou past, která urychluje izolaci režimu, doplnil.

Prezident Trump tuto situaci již dříve označil za důkaz americké energetické dominance, přičemž zdůraznil, že „zahraniční kupci hlasují svými loděmi“ a že americké energetické suroviny představují stabilitu a nezávislost na Blízkém východě.

Spojené státy - klíčový dodavatel

Podle agentury Reuters Spojené státy stále více přebírají roli klíčového dodavatele na globální energetický trh. Americké rafinerie, zejména ty na pobřeží Mexického zálivu, fungují na téměř plnou kapacitu, což Spojeným státům umožňuje výrazné zvýšení exportu za situace, kdy jiné „ropné“ regiony zažívají pokles produkce.

To vše se odehrává za situace, kdy se cena ropy v závislosti na snahách o ukončení americko-izraelské války proti Íránu pohybuje kolem sta dolarů (2060 korun) za barel. Naděje na další mírové rozhovory v úterý a ve středu poslala ropu směrem dolů, stále je ale mnohem dražší než před útokem na islámskou republiku: 28. února, kdy americké izraelské údery na Írán začaly, činila přibližně 73 dolarů (1503 korun).

Navíc jakýkoliv další geopolitický výkyv může ceny ropy rychle katapultovat ještě výš. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že v roce 2022, po ruském vpádu na Ukrajinu, stála ropa i více než 130 dolarů (v současném kurzu 2681 korun) za barel.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Mexický záliv a jeho okolí

Výběr článků

Načítám