Petryová překvapila už pár hodin po volbách na první tiskové konferenci AfD v pondělí dopoledne. Po pár minutách prohlásila, že kvůli rozdílným názorům ve straně nechce být součástí frakce AfD v parlamentu. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:
Žumpa Zemanovy reálpolitiky - Na co český prezident zapomněl při svém projevu o Krymu, připomíná Alex Švamberk. Čtěte zde>>  
Očima Saši Mitrofanova: Nechcete na Hradě kremelského sluhu? Zvolte někoho jiného 

Těžit, či netěžit lithium, to je, oč tu běží - Memorandum o těžbě lithia není podstatné. Důležité je, jaký přínos bude mít těžba pro Česko, píše Thomas Kulidakis. Čtěte zde>> 

V úterý byl rozkol završen, když dodala, že ze strany vystoupí. „Je jasné, že tento krok bude následovat,” řekla, aniž upřesnila, kdy odejde.

Předsedkyně AfD Frauke Petryová

Předsedkyně AfD Frauke Petryová

FOTO: Axel Schmidt, Reuters

Spolupředseda strany Jörg Meuthen v pondělí tvrdil, že Petryová se stranickým vedením své rozhodnutí zasednout v parlamentu jako nezávislá nekonzultovala.

Už před volbami se ovšem mluvilo o tom, že se Petryová s Meuthenem neshodnou, předsedkyně nemluví ani s volebními lídry Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou.

Petryová zastávala ve vedení AfD umírněnější pozice. Soustředila se na kritiku EU a pranýřovala protiislámskou a protiimigrační rétoriku předáků strany s argumentem, že tím odradí mnohé konzervativní voliče a odsoudí AfD k roli menšinové opoziční strany.

Zisky a ztráty stran ve volbách v Německu

Zisky a ztráty stran ve volbách v Německu

FOTO: David Ryneš, Novinky

Jaké voliče získala AfD

Jaké voliče získala AfD

FOTO: David Ryneš, Novinky

AfD byla v nedělních volbách třetí nejúspěšnější stranou hned za konzervativci z CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracií (SPD). Získala 12,6 procenta hlasů, a tudíž 94 poslaneckých křesel. Krajně pravicová strana usedá v Bundestagu poprvé za 60 let.