Německá vláda od března roku 2011, kdy v Sýrii propukl konflikt, neschválila žádnou přepravu zbraní do této země. Pokud by Američané zbraně přes základnu Ramstein přepravili, porušili by tím německé zákony. Mluvčí německého ministerstva hospodářství agentuře DPA potvrdila, že Německo nepovolilo transfer zbraní od roku 2010. „Přirozeně předpokládáme, že si americká vláda je vědoma německých zákonů a aktuálních zbraňových embarg,“ řekla.

Mluvčí amerického velitelství pro speciální operace SOCON listu Süddeutsche Zeitung sdělila, že žádné americké zbraně určené pro syrské vzbouřence bojující proti Islámskému státu nebyly na palubách letadel odlétajících ze základny Ramstein přímo do Sýrie, ale už se nevyjádřila k tomu, zda se tam nemohly dostat jinak, například na korbách kamiónů. List tvrdí, že má k dispozici důkazy o tom, jak šly zbraně přes Německo.

O dodávkách zbraní přes Ramstein se v roce 2015 zmínil jeden srbský deník. V roce 2016 OSN ve své právě o vývozu zbraní zmínila, že 11 970 útočných pušek a 50 těžkých kulometů bylo posláno ze Srbska na „americkou základnu v Německu“.

Proud zbraní z východní Evropy do Sýrie

List tyto informace zveřejnil ve středu v reportáži, kterou připravoval se dvěma dalšími organizacemi, s Centrem pro výzkum korupce a organizovaného zločinu (OCCRP) a balkánskou investigativní zpravodajskou sítí BIRN. Ty získaly e-maily americké armády, hovořily s lidmi, kteří byli ochotni o dodávkách zbraní do Sýrie promluvit, a využily údaje z amerických databází a od OSN.

Spojené státy podle těchto údajů nakoupily od roku 2013 ve východní Evropě zbraně a munici za stovky miliónů dolarů. Většinou šlo o zbraně sovětské konstrukce, mnohdy licenčně vyráběné, jako byly granátomety RPG-7 a automaty Kalašnikov. Pocházely od výrobců a ze skladů v Srbsku, Bosně, Kazachstánu a České republice. Do oblasti putovaly buď přes přístavy v Rumunsku a v Bulharsku, nebo právě přes americkou základnu Ramstein.

Německá vláda popřela, že by o přepravě zbraní do Sýrie věděla. Podle listu, však o tom musela mít povědomí, jen nechtěla znát detaily. Podle reportáže Spojené státy netajily přepravu zbraní, ovšem pomíjely cíl dodávky. Americké ozbrojené síly uváděly, že jsou „pro obranné účely a budou využity přímo americkou vládou“, ovšem s dodatkem, že mohou být využity na podporu amerických výcvikových programů nebo pro spolupráci v oblasti bezpečnosti.

České zbraně

Problém se týká i České republiky. Investigativci prozkoumali mimo jiné sedm veřejných zakázek, které zadalo americké ministerstvo obrany. Týkaly se nákupu zbraní z České republiky, Ukrajiny, Srbska, Bulharska, Rumunska a Gruzie za 71 miliónů dolarů. Ani u těchto nákupů, podobně jako u zásilek přes SRN, Pentagon nesdělil, kdo je nakonec bude využívat. Uvedl pouze, že jsou pro americkou armádu.

České ministerstvo zahraničí obchod nepopřelo. Uvedlo, že ČR „dodává vojenský materiál deklarovaným konečným uživatelům, kterými jsou ozbrojené složky USA”. Irena Valentová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí uvedla, že si Česko je ”plně vědomo, že tyto zbraně mohou být určeny pro vojenské a bezpečnostní programy a operace koordinované Spojenými státy v zahraničí”.

Podle ní to ale není problém. „Přesto, že v řadě případů nejsou příjemci americké bezpečnostní a vojenské pomoci předem známi, MZV je průběžně informováno o obecných cílech, kterých USA v rámci těchto programů hodlají dosáhnout, a je nutné jednoznačně deklarovat, že ČR tyto cíle plně a vědomě podporuje,“ řekla.

Darovali munici Kurdům

Česká republika dodává několik let zbraně určené pro boj proti IS. Česká vláda v srpnu 2014 schválila darování munice ze starších armádních zásob iráckým Kurdům v hodnotě 41 miliónů korun. Byly mezi nimi starší automaty české výroby vzor 58, náboje do kulometů a pancéřovky RPG- 7 i s náboji.

O další vojenské pomoci rozhodla loni, mělo jít o 6500 samopalů a sedm miliónů nábojů do nich pro iráckou armádu a irácké kurdské pešmergy. O dodávkách zbraní pro kurdskou milici YPG v Sýrii se však nikdy oficiálně nepsalo.

Americké dodávky zbraní pro kurdskou milici YPG bojující v Sýrii proti Islámskému státu jsou trnem v oku Turecku, které se potýká se separatistickými Kurdy a YPG považuje za teroristickou organizaci, odnož zakázané turecké separatistické Kurdské strany práce (PKK).