Hlavní obsah

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli

– Berlín

Uprchlíci, kteří získali azyl v Německu, stále častěji jezdí na dovolenou do zemí, z nichž uprchli, uvedla v pondělí rozhlasová stanice Deutsche Welle s odvoláním na další německá média. Už na konci srpna to zkritizovala německá kancléřka Angela Merkelová a řekla, že by se v tom případě mělo přehodnotit rozhodnutí o udělení azylu. Jeho odebrání je však složité a zabere hodně času.

Foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Let do Kábulu, jímž se deportovali Afghánci z Německa.

Článek

„Dokážu si představit obtížnou rodinnou situaci, kdy je návrat na několik dní pochopitelný. Ale nejde si udělat dovolenou v zemi, ze které člověk utekl. V takovém případě by to mohl být důvod prověřit ještě jednou rozhodnutí o azylu,“ odpověděla kancléřka Merkelová na dotaz deníku Welt am Sonntag, co si o tom myslí. V interview hájila své rozhodnutí z léta 2015 pustit uprchlíky do Německa, protože to „byla nouzová situace“.

Reportér Weltu se jí ptal, protože cizinecký úřad v Bádensku-Württembersku zaznamenal sto případů uprchlíků, kteří navštívili země svého původu, někteří dokonce několikrát.

Uprchlíci, kteří strávili dovolenou ve své vlasti, byli většinou ze Sýrie a Iráku, podotkl Welt s odvoláním na zemské ministerstvo vnitra. Jeho mluvčí uvedl, že se dá čekat „velké množství nenahlášených případů”.

S tím ale nesouhlasí Karim al-Wasiti z uprchlické rady v Dolním Sasku: „Jednotlivých případů je omezený počet a nenarůstají tak, aby to byl fenomén.“ Otázka ovšem je, o kolika takových cestách se skutečně ví, pokud tam azylant letí přes třetí zemi a letenku nebo jízdenku do finální destinace si koupí až tam.

Obtížné odebírání azylu

„Zákon říká, že sama cesta nezakládá důvody pro zrušení azylu, ale může vést k znovuotevření případu,“ uvedla mluvčí Federálního úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Edith Aframová. Zmínila, že „cesta může být důkazem, že uprchlík není pronásledován“. To opravňuje odebrání azylu. Jak ale dodala, je nutné brát v úvahu i humanitární otázky, „dočasný pobyt v zemi původu musí být akceptován v případech nemoci nebo smrti blízkého příbuzného“.

Foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Protest proti deportaci Afghánců z Německa

„BAMF aktuálně vydal vysvětlení, že ne každá taková cesta je porušením azylového zákona,“ dodal al-Wasiti a popsal, jak se v takovém případě postupuje: „Uprchlík uvede důvody pro svou návštěvu země, ze které uprchl, a na základě jeho odpovědí BAMF rozhodne případ uzavřít, nebo mu odebrat azyl.“

Případné odebrání azylu ale není tak jednoduché, a už vůbec ne rychlé. Al-Wasiti řekl serveru InfoMigrants: „Přehodnocení spisu uprchlíka si vyžádá čas.“ Zdůraznil však, že odebrání azylu možné je: „Dokud není uprchlíkovi poskytnuto německé občanství, úřady mohou jeho případ přezkoumat.“

Verdikt BAMF ale není definitivní. Uprchlík se může proti rozhodnutí odvolat u soudu. „Před deportací uprchlíka musí úřad pro imigraci a cizince vzít v úvahu řadu faktorů, jako je délka jeho pobytu v Německu a úroveň jeho integrace,“ dodal al-Wasiti.

Přezkum se už děje. Loni úřady znovu prozkoumaly spisy 842 iráckých uprchlíků, učinily 630 rozhodnutí a v 26 případech odebraly lidem azyl. Stejný krok podnikly v případě 782 Syřanů, kde udělaly 317 rozhodnutí a ve 42 případech azyl odebraly, přičemž 41 uprchlíků dostalo azyl na základě Ženevských konvencí. Deutsche Welle upozorňuje, že jedním z důvodů přezkoumání svazku jsou bezpečnostní otázky.

Obnoveny deportace do Afghánistánu

Německo v úterý obnovilo deportace odmítnutých žadatelů o azyl z Afghánistánu, když do Kábulu odlétlo letadlo s dvanácti z nich. Tím skončilo letní moratorium na deportace kvůli bezpečnostní situaci v zemi.

Foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Demonstrace na düsseldorfském letišti proti deportaci odmítnutých žadatelů o azyl z Afghánistánu

Na düsseldorfském letišti proti tomu protestovalo 180 lidí s hesly Afghánistán není bezpečný, Stop deportacím do Afghánistánu a Žádné deportace na smrt.

Berlín a Kábul se na deportacích odmítnutých žadatelů domluvily v říjnu 2016 a první odletěli z Německa v prosinci. [celá zpráva]

V červnu byly deportace pozastaveny po atentátu v centru Kábulu, kde exploze nálože ve fekálním voze zabila 150 lidí. [celá zpráva]

Afghánci jsou přitom třetí nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v Německu po Iráčanech a Syřanech. Letos jich bylo posláno zpět 261. Dalším cca deseti tisícům Afghánců v azylových centrech byl podle srpnových údajů azyl odepřen.

Otázka deportací je v SRN velmi citlivá, protože loni na berlínském vánočním trhu zaútočil s uneseným kamiónem Tunisan, jemuž byl azyl odmítnut. [celá zpráva]

Uprchlíci jsou i tématem voleb, sociální demokracie chce zastavit deportace do Afghánistánu.

Německo chce také řešit vysoký počet migrantů pomocí programu Strathilfe Plus, kdy žadatel o azyl, který se rozhodne vrátit do vlasti před uzavřením azylového řízení, dostane 1200 eur (31 tisíc korun).

Reklama

Výběr článků

Načítám