„Otázka, zda je celoobličejový závoj v belgickém veřejném prostoru přijatelný, je otázkou rozhodnutí (belgické) společnosti,“ usnesl se Evropský soud pro lidská práva.

Konstatoval také, že cílem omezení zahalování bylo zajistit prostor pro bezproblémové společné soužití národnostních a náboženských skupin.

Na soud ve Štrasburku se obrátily Belgičanka Samia Belcacemiová a Maročanka, která žije v Belgii, Yamina Oussarová. Obě tvrdily, že se rozhodly nikáb nosit o své svobodné vůli, a pokud jim to někdo zakazuje, porušuje jejich lidská práva.

Ochrana práv je nezbytná

Evropský soud ve Štrasburku dospěl k závěru, že zákon zakazující úplné nebo částečné zahalování obličeje má přispět k zachování bezpečnosti občanů, rovnosti pohlaví a bezproblémovému soužití a neporušuje tedy právo na soukromí, rodinný život nebo svobodu vyznání ani nediskriminuje muslimskou komunitu, kde je zahalování žen běžné.

„Ochrana práv a svobod ostatních je v demokratické společnosti nezbytná,“ citoval server Euronews z rozsudku.

Za zahalování obličeje mohou jít ženy v Belgii až na sedm dní do vězení a zaplatit pokutu. Úterní verdikt na tom nic nemění.

Oděvy žen v muslimských zemích

Oděvy žen v muslimských zemích

FOTO: Novinky

První byla Francie

První zemí v Evropě, která plošně zakázala zahalování, byla v roce 2011 Francie. Ve stejném roce se pak přidala Belgie a v roce 2015 částečně i Nizozemsko. Nikáby jsou zapovězeny také v některých částech Švýcarska, ŠpanělskaItálie, připomněl deník Telegraph.

V Česku zahalování žádný zákona nezapovídá, byť se na toto téma vede společenská diskuse. Naposledy ji o víkendu rozvířil snímek dvou muslimek koupajících se v Aquaparku v Čestlicích v takzvaných burkinách.