Na druhém místě skončil zástupci tradiční pravice - Republikáni, kteří mohou počítat se  126 poslanci. Třetí jsou zástupci tradiční levice, tedy Socialistická strana a její spojenci, kterým odhady přisuzují 49 míst. Čtvrtí jsou levicoví radikálové z Nepodrobené Francie s 26 poslanci.

Krajní pravice zastoupená Národní frontou finalistky francouzských prezidentských voleb Marine Le Penové obdrží podle všeho osm křesel a jedno obsadí sama Le Penová. Poprvé se jí podařilo probojovat se do Národního shromáždění, doposud působila jako poslankyně Evropského parlamentu.

Marine Le Penová byla poprvé v domovské Francii zvolena poslankyní.

Marine Le Penová byla poprvé v domovské Francii zvolena poslankyní.

FOTO: Michel Spingler, ČTK/AP

Zbytek, podle všeho 10 míst, si rozdělí další malé strany a nezávislí kandidáti.

Volby provázela velmi nízká účast. Podle zpřesňujících údajů nedosáhla účast voličů v hlasovacích místnostech necelých 44 procent, což je rekord za posledních 60 let.

Plánuje razantní změny

Nejmladšímu prezidentovi země galského kohouta tak už nic nestojí v cestě, aby odstartoval ambiciózní plán hospodářských reforem.

Macron chce napravit resty z doby svého působení ve funkci ministra hospodářství v bývalé vládě socialistického prezidenta Françoise Hollanda. Tehdy se mu mnohé reformy nepodařilo rozběhnout kvůli odporu některých vládních kolegů.

Nejdůležitější změnou má být liberalizace pracovního práva, která má přispět k snížení více než desetiprocentní nezaměstnanosti, ale zároveň ke ztrátě jistoty pevného zaměstnání kvůli snadnějšímu propouštění.

Slíbil také prosadit zákon o morálce a etice v politice, který má vymýtit nešvary v podobě zaměstnávání příbuzných ve státních orgánech a hromadění funkcí. Dále se mají trvale posílit pravomoci bezpečnostních složek v boji proti terorismu, což umožňuje zatím jen výjimečný stav vyhlášený po předloňském krvavém masakru v Paříži.