Biskupům vadí, co se píše v návrhu aktualizace národního akčního vzdělávacího programu.

„Do školního vzdělávacího programu zapracovat povinná témata související s multikulturní výchovou, výchovou v duchu humanismu a se vzděláváním v oblasti lidských práv, práv dítěte, rovnosti muže a ženy, předcházení všech forem diskriminace, xenofobie, antisemitizmu, intolerance a rasizmu a v oblasti problematiky migrace,“ stojí v textu.

Požadavek je podle biskupů v rozporu s právem rodičů vychovávat a vzdělávat své děti v souladu se svým filozofickým a náboženským přesvědčením.

„Humanismus je možné chápat nejen jako pozitivní kulturní hnutí, ale také jako filozofický směr, který zdůrazňování významu člověka spojuje s odmítáním náboženství. V případě, že by byl humanismus interpretovaný tímto způsobem, asi nepřekvapí, že to u představitelů církve vzbuzuje jisté obavy. Vždyť už za komunismu si naši věřící tohoto humanismu užili,“ upozornil mluvčí KBS Martin Kramara.

Formulaci „v duchu humanismu“ navrhuje konference nahradit slovním spojením „výchova k lidskosti“.

Slon v porcelánu

Podle pedagoga a poradce ministra školství Vladimíra Burjana se KBS chová jako slon v porcelánu. „Připomínku KBS považuji za velmi nešťastně formulovanou a nevhodnou,“ citoval Burjana server topky.sk.

„Pokud mluvíme o humanitární katastrofě nebo humanitární pomoci, nemá to nic společného s ateismem. Máme na mysli lidskost, soucit a ochotu pomáhat. Biskupové zredukovali humanismus na ateismus a cyrilometodějské duchovní dědictví zredukovali na náboženskou víru. Pak jim to vychází tak, že tyto myšlenkové pochody stojí proti sobě. Je to plytký, archaický a pro společnost kontraproduktivní způsob uvažování. Je to snaha stavět proti sobě lidi, kteří chtějí pomáhat bližním, protože jim to přikazuje Bůh, a lidi, kteří chtějí pomáhat i bez Boha. Nejhorší je, že z těchto sporů nakonec nejvíc profitují lidé, kteří nechtějí pomáhat vůbec,“ upozornil Burjan.

Historička Slovenská akademie věd Katarína Zavacká šla v kritice KBS ještě dál. „Chybí už jen příkaz vyřadit z knihoven například Masarykovu knihu Ideály humanitní a společně s knihami jiných autorů s humanistickým obsahem je hodit do ohně,“ řekla.

Na otázku deníku Pravda, zda mohou humanismus a náboženství fungovat vedle sebe, Zavacká říká, že to závisí na konkrétním náboženství. „Pokud bychom měli na mysli slovenské katolické náboženství, jak ho prezentuje KBS, tak to evidentně v rozporu s humanismem je,“ konstatovala ironicky.

„Humanismus je přitom pro fungování demokratického státu nevyhnutelný,“ dodala historička.