Hlas má právo odevzdat 55 miliónů lidí a první výsledky se čekají kolem půlnoci; odhady by mohly být k dispozici vpodvečer. Podle průzkumů chce těsná většina Turků změny podpořit. [celá zpráva]

Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by se tak mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament. Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA.

Fronta voličů ve volební místnosti v Ankaře

Fronta voličů ve volební místnosti v Ankaře

FOTO: Burhan Ozbilici, ČTK/AP

Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.

Nadstranickost stranou

Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdogan mohl vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.

Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.

Hlasovací lístky v Istanbulu

Hlasovací lístky v Istanbulu

FOTO: Murad Sezer, Reuters

Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Vůdce CHP Kemal Kiliçdaroglu v Ankaře řekl, že přijetí změn Turecko ohrozí. „Necháme nastoupit 80 miliónů lidí do autobusu..., o němž nevíme, kam jede. Posazujeme je do autobusu, který nemá brzdy,” prohlásil.