„Kam se pohnu? Nemám kam. Je to velký problém, lidé (žijící) jako zvířata,“ řekl agentuře Reuters sedmnáctiletý běženec z Etiopie a dodal, že migranti jsou často na útěku před francouzskou policií, která také neustále hlídkuje v místě zrušeného tábora.

Radnice o stovky běženců a nové tábory nestojí. Minulý týden proto podle Reuters vydala zákaz shromažďování, který je zřejmě namířen i proti distribuci jídla a pomoci migrantům ze strany dobrovolníků a charitativních organizací. Tu sice výnos nezakazuje, nicméně o shromažďování při rozdávání jídla v odůvodnění zákazu hovoří.

Tábor v Calais byl zrušen loni v říjnu.

Tábor v Calais byl zrušen loni v říjnu.

FOTO: Reuters

Podle charity Utopia56 je tak ohroženo okolo 300 lidí, kteří v současnosti přebývají v okolí Calais. Charita přiznává, že jejich počet v poslední době vzrostl, přičemž nadpoloviční většinu tvoří nezletilí a mladí lidé do 22 let, většinou z Eritreje, Súdánu a Etiopie.

Radnice jim však odmítá ustoupit. „Nechceme, aby tady byl tábor, a samozřejmě nechceme žádné squatování, to je bez debaty. Nikdo si to nepřeje a nikdo by to netoleroval. Všichni se alespoň projednou shodujeme na tom, že řešením je soustředit migranty na jednom místě (v uprchlických střediscích),“ řekl místostarosta Calais Emmanuel Agius.

Francouzské úřady nabídly zhruba 12 000 migrantům místa ve střediscích v různých částech země. Centra s kapacitou až pro 300 lidí budou vybudována v méně obydlených oblastech. Plán se nevztahuje na Paříž a Korsiku.
Francouzská vláda podle listu Daily Telegraph uvádí, že většina běženců žádá o azyl ve Francii. Podle nevládního projektu Refugee Rights Data to ale není pravda a ve Francii chce zůstat jen 22 procent migrantů a zbytek upřednostňuje Británii.