Článek
„To je o vztahu Motoristů k prezidentovi do budoucna,“ prohlásil Macinka v prosinci na CNN Prima News. „Pokud pan prezident problematizuje situaci, tak problematizuje vztahy s Motoristy,“ pokračoval. „Doufám, že nebudu dostán do situace, kdy budu ze strany našich lidí tlačen k tomu, abych s panem prezidentem spolupracoval méně. Filip Turek má stovky tisíc voličů a ti nerozumí tomu, proč by ve vládě neměl být. V ten moment budou stovky tisíc lidí tlačit na mě, abych s tím něco dělal, abych s tím bojoval. A já budu muset bojovat,“ dodal.
Své myšlenky Macinka rozvinul i v nedávném rozhovoru pro Novinky: „Přimlouval bych se za to, aby pan prezident vedl situaci do stavu kooperace, nikoliv kohabitace (systém rozdělené vlády, kdy je předseda vlády a prezident z opačných politických táborů - pozn. red).“
Blízký Macinkův spojenec, který si nepřál být jmenován, pak Novinkám potvrdil, že pokud se Turek ministrem nestane, Motoristé vůči Hradu určitě „přitvrdí“ jak v procesu jmenování velvyslanců, na což Pavel klade důraz, tak i v koordinaci jeho zahraničních cest.
„Ano, může to být veselé. Ale když jim to na Hradě za ten Turkův skalp stojí…“ poznamenal.
Války o velvyslance už byly
Pře mohou vzniknout zejména při jmenování velvyslanců. Ty vybírá personální rada ministerstva zahraničí obvykle z profesionálních diplomatů. Její doporučení je vodítkem pro ministra zahraničních věcí, který velvyslance navrhuje vládě. Až po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentovi, který velvyslance jmenuje s kontrasignací předsedy vlády, tedy Babiše.
Letité války o jména velvyslanců panovaly mezi bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a tehdejším prezidentem Václavem Klausem i jeho nástupcem Milošem Zemanem. Klaus a Zeman nechtěli Schwarzenbergovi posvětit jeho návrhy, ministr zase nehodlal na ambasády vyslat jim blízké spolupracovníky.