Na to, že pod stejnou značkou kupují horší, avšak mnohdy stejně drahé zboží, si totiž nestěžují jen spotřebitelé v České republice a na Slovensku, ale i ti v Polsku či v Maďarsku.

Testy na Slovensku prokázaly například nižší podíl masa, vyšší podíl tuků v masných výrobcích, používání umělých náhrad cukru, množství konzervačních látek a nižší gramáž ve srovnání se stejnými potravinami od týchž výrobců, které se prodávají v západních zemích. Špatně dopadly především testy nealkoholických nápojů, už zmíněných masných výrobků, ale třeba i koření a čaje.

Slovenští inspektoři nakoupili 22 druhů zdánlivě totožných výrobků nadnárodních výrobců v Bratislavě a v obchodech v rakouské obci Kittsee a ve městě Hainburg nedaleko slovenských hranic.

Stejný obal, různý obsah

Pouze devět výrobků se shodovalo na sto procent. Například nejznámější nealkoholický nápoj prodávaný na Slovensku obsahoval fruktózo-glukózový sirup, v Rakousku pravý cukr. V případě rybích prstů narazili inspektoři u těch rakouských na vyšší podíl masa. A nepřekvapí, že černý čaj z Kittsee voněl a chutnal intenzivněji.

„Až u poloviny výrobků jsme našli výrazné rozdíly značně ovlivňující jejich kvalitu. To všechno v neprospěch mezinárodních produktů prodávaných na Slovensku,“ shrnula ministryně zemědělství Gabriela Matečná. „Spotřebitel právem očekává stejnou kvalitu stejné značky bez ohledu na zemi původu a nákupu. Rozhodně neočekává umělá sladidla a barviva, více éček nebo menší podíl masa. Argument, že spotřebitelé upřednostňují rozličné regionální chutě, neobstojí,“ dodala.

V Česku totéž

Dříve provedené testy pražské Vysoké školy chemicko-technologické ukázaly na velice podobnou situaci při srovnání potravin, které řetězce prodávají v Česku a v Německu. Jiné složení měla třetina nakoupených výrobků. Škola pořídila 24 výrobků v ČR a v Německu. Obaly se nelišily, a kupující by tedy očekávali, že totéž bude i uvnitř. Jenže osm z výrobků mělo složení jiné.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) k tomu tento týden uvedl, že je pro něj nepřijatelné, že se občanům v jednom státě nabízí ve stejném balení stejné značky zboží v jiném složení a odlišné kvalitě, než je tomu v jiném státě.

Neobstojí námitky některých firem, že potraviny jsou v bývalých státech východního bloku levnější. Slovenské i české testy prokázaly, že navíc kupci v ČR a na Slovensku sahají pro stejnou značku hlouběji do kapsy.

Summit bude tlačit na komisi

Země visegrádské čtyřky – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko – se proto dohodly uspořádat ve čtvrtek mimořádný summit, který se bude zabývat rozdílnou kvalitou potravin dodávaných na pulty obchodů do západní a východní Evropy.

„Budeme žádat Evropskou komisi, aby v co nejkratší době přijala legislativu, která neumožní praktiky takového typu, jež ponižují občany Slovenska, Maďarska, Polska a ČR,“ řekl slovenský premiér Robert Fico, který summit prosadil.

Video

A DOST! Rozdílné složení potravin u nás a v zahraničí

Jednou z možností je podle něj jiné označování výrobků. Nevyloučil také, že slovenská vláda zahájí evropskou občanskou iniciativu, která v případě podpory alespoň miliónu lidí umožňuje obyvatelům EU „zaúkolovat“ Evropskou komisi v konkrétní záležitosti. Fico pohrozil Bruselu, že Bratislava je připravena přistoupit k odvetným opatřením.

„Souboj může spočívat například v tom, že když nás nechcete v této principiální věci podpořit, přijmeme na Slovensku interní předpis a řekneme, že všechny potraviny ve veřejném stravování mohou být jen ze Slovenska. Budeme se s Evropskou komisí velmi rádi soudit,“ pohrozil Fico.

Takové slovenské protiopatření by však podle odborníků mohlo narazit na unijní právo.

Ke slovenské iniciativě se téměř okamžitě přidala Budapešť a chce požádat evropskou zemědělskou a rybářskou komisi o vyjádření ke dvojí kvalitě potravin. SR a Maďarsko chtějí zmíněný návrh předložit společně.

Dvojí kvalitou potravin v jednotlivých zemích se dlouhodobě zabývá pořad A DOST!, který testování rozdílného složení potravin u nás a v zahraničí věnoval celý díl.

Tohle se mělo v EU řešit dávno, myslí si lidé
„Potraviny jezdím nakupovat jednou týdně do Hainburgu. Mám to z Bratislavy deset minut a určitě se to vyplatí,“ řekl Právu Ladislav Nagy. Především o víkendech zaplňují parkoviště u nákupních středisek v rakouských městech a obcích u hranic se SR auta se slovenskými poznávacími značkami.
„Dlouho jsem nevěřila sousedce, která jezdila za nákupy do Rakouska. Pak jsem vyzkoušela tamní kvalitu potravin – a už tam jezdím taky,“ přiznala Alena z obce Rovinka.
Tomáš pracuje ve Vídni a manželka mu pokaždé nachystá seznam, co tam má nakoupit. „Víte, je zarážející, že u Rakušanů pořídím zboží nejen kvalitnější, ale navíc i méně utratím. Když si porovnám slovenské a rakouské platy, tak je to opravdu do očí bijící,“ dodává Tomáš.
„Mělo by se s tím něco dělat. Pokud je pravda, že k nám nadnárodní společnosti dovážejí vědomě horší kvalitu, tak měla Unie, která hlídá leckdy i úplné voloviny, už dávno sama zasáhnout. Otravovali nás, jaký že mají mít tvar dovážené banány nebo pěstované okurky, tak ať zajistí i kvalitu zboží, které k nám západní firmy hrnou,“ má jasno důchodce František z Bratislavy. Ten sice do Rakouska za nákupy nejezdí, protože si to nemůže dovolit, ale od známých ví, že potraviny „odtamtud“ jsou kvalitnější.
Žijí dál od hranic, a tak mají smůlu
Ferenc Komlóssy z obce Hegye shalom se diví, že situaci řeší politici až nyní. „Já už od pádu starého režimu tvrdím, že k nám ze Západu klidně leckdy vozí pomalu odpad. Dělají z nás občany EU druhé kategorie,“ rozčiluje se a přiznává, že sám proto dost často jezdí za nákupy do Nickelsdorfu. „Mám to jen kousek – a vyplatí se to,“ dodává.
To ti, kteří bydlí daleko od hranic, mají smůlu. „Nakupovat jídlo do ciziny nejezdím, je to daleko. Docela mě dopaluje, že mi pod stejnou značkou a se stejným obalem klidně doma prodávají horší zboží než na Západě. Tam by si to asi jen tak netroufli,“ krčí čelo Györgyi z Budapešti.